Koré: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Koré (κόρη) je jedním z typů řecké pozdně archaické sochy, ale…“)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
   info - stránka bez jednoznačného pokračování
 
   info - stránka bez jednoznačného pokračování
  
   Stránka se připravuje
+
   zkorigováno, vložit ještě další fotky
  
Koré (κόρη) je jedním z typů řecké pozdně archaické sochy, ale potkáme ji také jako reliéf a nejspíš i v malbě na keramice.
+
[[File:Kore 081088.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kore 081088.jpg|"Níkandra z Naxu Artemidě na Délos." Raná naxijská práce kolem r. 650 před n. l., mírně nadživotní, vysoká 180 cm. Plochá stylizace. Národní archeologické museum v Athénách.]] ]]
  
Koré znamená „dívka“, jde tedy o typologickou sochu mladé dospělé ženy, do páru s [[Kúros|kúrem]], byť se takto v párech asi nevyskytují. Potkáváme je v 7. a nejvíce v 6. století před n. l., občas ještě i ve století následujícím. Koré je však také bohyně Persefoné, dcera bohyně Démétér, známá pod tím jménem ponejvíce z eleusinského mýtu.
+
[[File:Kore 580 BC Museum Delos A4062 Zde102099.jpg|thumb|right|[[commons: File:Kore 580 BC Museum Delos A4062 Zde102099.jpg|Koré nesoucí peplos, pochází z ostrova Paru, kolem roku 580 před n. l. Nalezená v Apollónově chrámu na Délu. Museum na Délu.]] ]]
  
Koré je půvabná, většinou se mírně usmívá a je vždy oblečená! Dívčí rysy jsou patrné ve tváři, ale ne vždy v celé postavě, ta může být poměrně plochá. Někdy se torzo koré rozpozná od torza iónského kúra spíše podle zachovaných zbytků oděvu, samozřejmě mramorového, bronzového nebo terakotového, neboť to jsou možné materiály soch koré (plurál je ''korai''). Plastiky byly polychromované, což se na části z nich i zachovalo. Koré vždy stojí. Někdy je oděná poměrně prostě a přepásaná, někdy má roucho s bohatou draperií; vlasy má dlouhé, občas zapletené do různých účesů. Leckterá koré nese v ruce nějaký předmět: granátové jablíčko, poupě lotosu, peplos (roucho pro Athénu).
+
[[File:Peplos Kore, cast and reconstruction, Cambridge Museum of Classical Archaeology, 154248.jpg|thumb|right|[[commons: File: Peplos Kore, cast and reconstruction, Cambridge Museum of Classical Archaeology, 154248.jpg|Peplos Koré, 530 před n. l. Sádrový odlitek a rekonstrukce polychromie (originál vystavuje Muzeum Akropole v Aténách). ''Cambridge Museum of Classical Archaeology''.]]  ]]
  
Tyto sochy stály u chrámů, nejčastěji bohyň, zvláště Artemidy nebo Athény. Bývají také náhrobní, často jako reliéfy. Velikostí připomínají živého člověka, někdy mírně zvětšené, kvůli monumentálnímu dojmu při senzuální záměně za měřítko 1:1, častěji naopak ve velkosti kolem tří čtrtin životní, navozující bezprostřední důvěrnost. Na rozdíl od kúrů neznáme koré kolosálních rozměrů.
+
Koré (κόρη, pl. ''korai'') je jedním z typů řecké pozdně archaické sochy, ale potkáme ji i jako reliéf a také v malbě na keramice. Koré znamená „dívka“, jde tedy o typologickou sochu mladé dospělé ženy, jakoby do páru s [[Kúros|kúrem]], byť se takto v párech nejspíš nenalezli. Potkáváme je v  7. a nejvíce v 6. století před n. l., občas ještě i ve století následujícím. Koré je však také bohyně Persefoné, dcera bohyně Démétér, známá pod tím jménem ponejvíce z eleusinského mýtu.
  
Různé sochy tohoto typu vyplňují celé pomyslné spektrum od dívky „krev a mlíko“, přes vznešenou mladou šlechtičnu, po výrazně mimočasově až podsvětně působící zpodobnění. Ty poslední asi souvisí s Koré, tedy s Persefonou, většinou drží granátové jablíčko.
+
Koré vždy stojí, je půvabná, většinou se mírně usmívá a je vždy oblečená! Dívčí rysy jsou patrné ve tváři, ale ne vždy v celé postavě, ta může být poměrně plochá. Někdy se torzo koré rozpozná od torza iónského kúra spíše podle zachovaných zbytků oděvu, samozřejmě mramorového, bronzového nebo terakotového, neboť to jsou možné materiály soch koré. Plastiky byly vždy polychromované, což se na části z nich i zachovalo.
  
Nejstarší sochy typu koré bývají nečekaně ploché, pak postupně nabývají na objemu, byť jsou co do ženskosti stále dost zdrženlivé, stávají se realističtějšími, ba spíše esovitě prohnutými, dost podobně jako „krásné Madony“ pozdní gotiky, draperie je řasena stále bohatěji.
+
V průběhu doby (nebo v závislosti na kultovním místě) se proměňuje držení těla a oděv. Někdy je oděná poměrně prostě a přepásaná, jindy má roucho s bohatou draperií, na konci archaické doby má esovitě prohnuté tělo. Vlasy má dlouhé, občas zapletené do různých účesů. Leckterá koré nese v ruce nějaký předmět: granátové jablíčko, poupě lotosu, peplos (roucho pro Athénu).
  
Zvláštní kategorii tvoří sochy dívek, které utkaly peplos pro Athénu a nyní jí ho nesou.
+
Tyto sochy stály u chrámů, nejčastěji bohyň, zvláště Artemidy, ale i Athény. Bývají také náhrobní, občas také jako reliéfy. Velikostí připomínají živého člověka, někdy jsou v mírně nadživotní velikosti kvůli monumentálnímu dojmu při senzuální záměně za měřítko 1:1, častěji naopak ve velkosti kolem ¾ životní, navozující bezprostřední důvěrnost. Na rozdíl od kúrů neznáme koré kolosálních rozměrů.
  
Koré může být kupodivu využita i jako podpěrný stavební článek, tedy v roli sloupu, pak je to ovšem karyatida.
+
Různé sochy tohoto typu vyplňují celé pomyslné spektrum od dívky „krev a mlíko“, přes vznešenou mladou šlechtičnu, po výrazně mimočasové, až k podobám podsvětním. Ty poslední asi souvisí se synonymií Koré s Persefonou, většinou drží granátové jablíčko. Nejstarší sochy typu koré bývají nečekaně ploché, pak postupně nabývají na objemu, ale co do „ženskosti“ zůstávají dost zdrženlivé, a stávají se realističtějšími, ba spíše esovitě prohnutými, dost podobně jako „krásné Madony“ pozdní gotiky, draperie je stále bohatěji řasena. Zvláštní kategorii tvoří sochy dívek, které utkaly peplos pro Athénu a nyní jej jí nesou.<br />
 +
Koré může být kupodivu využita i jako podpěrný stavební článek, tedy v roli sloupu, pak je to ovšem karyatida. Záměna je možná pochopitelně se zobrazeními bohyně Koré (Persefony), výjimečně i s jinými ženskými figurami.
 +
<br clear=all>
  
Záměna je možná pochopitelně se zobrazeními bohyně Koré (Persefony), vyjímečně i s jinými ženskými figurami. Nejvíc pohromadě jich můžeme dnes vidět v Národním archeologickém muzeu v Athénách a v Novém muzeu akropole v Athénách.
+
  Souvisle číst: v typickém případě info [[Sfinga]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]] nebo rovnou [[Náboženství|'''Náboženství''']]
Dnes na archaických sochách obdivujeme také krásu kamene, ale to je většinou až díky erozi. Většina těchto soch byla polychromovaná, mnohdy velice pestře.
 
  
   Souvisle číst: v typickém případě: info [[Sfinga]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou na [[Náboženství]]
+
   Jiné možné pokračování: [[Archaické sochařství na Kykladách]]
  
[[Výtvarné styly a žánry]]
+
  Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
 
 
[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
 
  
  

Aktuální verze z 14. 3. 2018, 21:07

 info - stránka bez jednoznačného pokračování
 zkorigováno, vložit ještě další fotky

Koré (κόρη, pl. korai) je jedním z typů řecké pozdně archaické sochy, ale potkáme ji i jako reliéf a také v malbě na keramice. Koré znamená „dívka“, jde tedy o typologickou sochu mladé dospělé ženy, jakoby do páru s kúrem, byť se takto v párech nejspíš nenalezli. Potkáváme je v 7. a nejvíce v 6. století před n. l., občas ještě i ve století následujícím. Koré je však také bohyně Persefoné, dcera bohyně Démétér, známá pod tím jménem ponejvíce z eleusinského mýtu.

Koré vždy stojí, je půvabná, většinou se mírně usmívá a je vždy oblečená! Dívčí rysy jsou patrné ve tváři, ale ne vždy v celé postavě, ta může být poměrně plochá. Někdy se torzo koré rozpozná od torza iónského kúra spíše podle zachovaných zbytků oděvu, samozřejmě mramorového, bronzového nebo terakotového, neboť to jsou možné materiály soch koré. Plastiky byly vždy polychromované, což se na části z nich i zachovalo.

V průběhu doby (nebo v závislosti na kultovním místě) se proměňuje držení těla a oděv. Někdy je oděná poměrně prostě a přepásaná, jindy má roucho s bohatou draperií, na konci archaické doby má esovitě prohnuté tělo. Vlasy má dlouhé, občas zapletené do různých účesů. Leckterá koré nese v ruce nějaký předmět: granátové jablíčko, poupě lotosu, peplos (roucho pro Athénu).

Tyto sochy stály u chrámů, nejčastěji bohyň, zvláště Artemidy, ale i Athény. Bývají také náhrobní, občas také jako reliéfy. Velikostí připomínají živého člověka, někdy jsou v mírně nadživotní velikosti kvůli monumentálnímu dojmu při senzuální záměně za měřítko 1:1, častěji naopak ve velkosti kolem ¾ životní, navozující bezprostřední důvěrnost. Na rozdíl od kúrů neznáme koré kolosálních rozměrů.

Různé sochy tohoto typu vyplňují celé pomyslné spektrum od dívky „krev a mlíko“, přes vznešenou mladou šlechtičnu, po výrazně mimočasové, až k podobám podsvětním. Ty poslední asi souvisí se synonymií Koré s Persefonou, většinou drží granátové jablíčko. Nejstarší sochy typu koré bývají nečekaně ploché, pak postupně nabývají na objemu, ale co do „ženskosti“ zůstávají dost zdrženlivé, a stávají se realističtějšími, ba spíše esovitě prohnutými, dost podobně jako „krásné Madony“ pozdní gotiky, draperie je stále bohatěji řasena. Zvláštní kategorii tvoří sochy dívek, které utkaly peplos pro Athénu a nyní jej jí nesou.
Koré může být kupodivu využita i jako podpěrný stavební článek, tedy v roli sloupu, pak je to ovšem karyatida. Záměna je možná pochopitelně se zobrazeními bohyně Koré (Persefony), výjimečně i s jinými ženskými figurami.

 Souvisle číst: v typickém případě info Sfinga... info Periodizace stylů řecké keramiky nebo rovnou Náboženství
 Jiné možné pokračování: Archaické sochařství na Kykladách
 Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU