Sebepochopení Řeků: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování | exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování | ||
− | + | Pěkný kruh sebepochopení: ''Hellénes'', ''Grékoi'', ''Rómanoi'', ''Ellines'' | |
+ | <br /> | ||
+ | <br /> | ||
Už v homérských eposech se pro označení „našinců“ objevuje vedle výrazu „Achájci“ (Ἀχαιοί) také slovo ''Hellénes'' (Ἕλληνες), které překládáme jako „Řekové“. Tuto identifikaci pak posílily a rozšířily panhelénské hry a poutě, takže od klasické doby je běžná. Sebepochopení Řeků jako Helénů je tedy už pradávné. | Už v homérských eposech se pro označení „našinců“ objevuje vedle výrazu „Achájci“ (Ἀχαιοί) také slovo ''Hellénes'' (Ἕλληνες), které překládáme jako „Řekové“. Tuto identifikaci pak posílily a rozšířily panhelénské hry a poutě, takže od klasické doby je běžná. Sebepochopení Řeků jako Helénů je tedy už pradávné. | ||
− | Římané Řeky označují latinským slovem ''Graeci'', z něhož máme český výraz „Řekové“. Slovo ''Graïkoi'' (Γραϊκοί) se však najde už u Sofoklea, podobné tvary dokonce ještě dříve u Hésioda, | + | Římané Řeky označují latinským slovem ''Graeci'', z něhož máme český výraz „Řekové“. Slovo ''Graïkoi'' (Γραϊκοί) se však najde už u Sofoklea, podobné tvary dokonce ještě dříve u Hésioda, později se Aristotelés domnívá (''Meteorologica'' 352b), že je to starší označení Řeků než ''Hellénes''.<br /> |
+ | (V latinské literatuře se ovšem pro označení Řeků nalezne také pohrdavá zdrobnělina ''graeculi''.) | ||
− | Byzantská kultura chápala | + | Byzantská kultura se chápala jako pokračování Říma, ovšem toho „neodpadlého“, tedy Východního. Byzanťané proto označují sami sebe řecky také jako ''Rómanoi'' (Ῥωμᾶνοι), „Římané“, ač jde o Řeky, mnohdy dokonce protilatinsky orientované.<br /> |
+ | Staré slovo ''Hellénes'' se v byzantském prostředí rychle stalo označením pro pohany. | ||
− | V době | + | V době ustavování novodobého řeckého státu sice byly s identifikací se jménem ''Hellénes'' určité problémy, aby neznělo moc pohansky, ale nakonec zvítězilo. Jeho novořeckou podobu Έλληνες přepisujeme jako ''Ellines''. |
− | + | Podobně se nyní Řecko nazývá ''Ellada'' (Ελλάδα), případně ''Ellas'' (Ελλάς), což je bližší antické formě – ''Hellas'' (Ἑλλὰς). | |
+ | <br clear=all> | ||
− | [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] | + | Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Řecká hymna]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry|'''Výtvarné styly a žánry''']] |
+ | |||
+ | Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] | ||
Aktuální verze z 13. 3. 2018, 17:36
exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování
Pěkný kruh sebepochopení: Hellénes, Grékoi, Rómanoi, Ellines
Už v homérských eposech se pro označení „našinců“ objevuje vedle výrazu „Achájci“ (Ἀχαιοί) také slovo Hellénes (Ἕλληνες), které překládáme jako „Řekové“. Tuto identifikaci pak posílily a rozšířily panhelénské hry a poutě, takže od klasické doby je běžná. Sebepochopení Řeků jako Helénů je tedy už pradávné.
Římané Řeky označují latinským slovem Graeci, z něhož máme český výraz „Řekové“. Slovo Graïkoi (Γραϊκοί) se však najde už u Sofoklea, podobné tvary dokonce ještě dříve u Hésioda, později se Aristotelés domnívá (Meteorologica 352b), že je to starší označení Řeků než Hellénes.
(V latinské literatuře se ovšem pro označení Řeků nalezne také pohrdavá zdrobnělina graeculi.)
Byzantská kultura se chápala jako pokračování Říma, ovšem toho „neodpadlého“, tedy Východního. Byzanťané proto označují sami sebe řecky také jako Rómanoi (Ῥωμᾶνοι), „Římané“, ač jde o Řeky, mnohdy dokonce protilatinsky orientované.
Staré slovo Hellénes se v byzantském prostředí rychle stalo označením pro pohany.
V době ustavování novodobého řeckého státu sice byly s identifikací se jménem Hellénes určité problémy, aby neznělo moc pohansky, ale nakonec zvítězilo. Jeho novořeckou podobu Έλληνες přepisujeme jako Ellines.
Podobně se nyní Řecko nazývá Ellada (Ελλάδα), případně Ellas (Ελλάς), což je bližší antické formě – Hellas (Ἑλλὰς).
Souvisle číst: v typipckém případě exkurz Řecká hymna nebo rovnou Výtvarné styly a žánry
Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU