Archaické sochařství na Kykladách: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536102533.jpg|thumb|left | + | [[File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536102533.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536102533.jpg|Kúros ze svatyně Ptóon v Boiótii, naxijská práce, 550 před n. l. Národní archeologické Muzeum v Athénách.]] ]] |
| − | [[File:Kore 081088.jpg|thumb|right | + | [[File:Kore 081088.jpg|thumb|right|[[commons: File:Kore 081088.jpg|"Níkandra z Naxu Artemidě na Délos." Raná naxijská práce, 650 před n. l. Plochá stylizace, vysoká 180 cm. Národní archeologické museum v Athénách.]] ]] |
V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na [[DÉLOS|Délos]]. Dodnes je Délos místem, kde můžeme [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|v muzeu vidět]] pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea. | V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na [[DÉLOS|Délos]]. Dodnes je Délos místem, kde můžeme [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|v muzeu vidět]] pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Převažují sochy mladíků (viz info [[Kúros]]) a dívek (viz info [[Koré]]), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz [[Polotovary soch]]. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů. | Převažují sochy mladíků (viz info [[Kúros]]) a dívek (viz info [[Koré]]), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz [[Polotovary soch]]. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | [[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|left | + | [[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|Kúros u Farangy na Naxu. Torzo polotovaru sochy, 570 před n. l., měří 5,5 metru.]] ]] |
| − | [[File:Kouros Delo022.jpg|thumb|right | + | [[File:Kouros Delo022.jpg|thumb|right|[[commons: File:Kouros Delo022.jpg|Torza naxijské kolosální sochy kúra z 1. poloviny 6. století před n. l. Délos.]] ]] |
| − | Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém, viz např [[Kúros z Mélu]]. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem. | + | Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém, viz např. [[Kúros z Mélu]]. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem. |
Kykladské ''korai'' (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané ''xoana'', protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu. | Kykladské ''korai'' (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané ''xoana'', protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | [[File:028MAD Sphinx.jpg|thumb|left | + | [[File:028MAD Sphinx.jpg|thumb|left|[[commons: File:028MAD Sphinx.jpg|Sfinga z Naxu v Delfách, 570-560 před n. l. Archeologické muzeum v Delfám.]] ]] |
| − | [[File:Base with reliefs and inscription, 650-600 BC, Delos, A 728, 143397.jpg|thumb|right | + | [[File:Base with reliefs and inscription, 650-600 BC, Delos, A 728, 143397.jpg|thumb|right|[[commons: File:Base with reliefs and inscription, 650-600 BC, Delos, A 728, 143397.jpg|Báze sochy kúra s reliéfy a nápisem „Vyrobil a věnoval Euthykartidés z Naxu". Mramor, 650 až 600 před n. l. Archeologické muzeum na Délu.]] ]] |
Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde. | Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde. | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | [[File:Terrace of the Lions Delos 130058.jpg|thumb|left | + | [[File:Terrace of the Lions Delos 130058.jpg|thumb|left|[[commons: File:Terrace of the Lions Delos 130058.jpg|Lví terasa na Délu, naxijská práce, 620-600 před n. l. (Kopie. Originály jsou v místním muzeu.)]] ]] |
| − | [[File:Lion of Kea.JPG|thumb|right | + | [[File:Lion of Kea.JPG|thumb|right|[[commons: File:Lion of Kea.JPG|Lev ve skále, archaická plastika v okolí Ioulidy na ostrově Kea.]] ]] |
Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály. | Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály. | ||
Aktuální verze z 1. 3. 2018, 15:24
V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na Délos. Dodnes je Délos místem, kde můžeme v muzeu vidět pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea.
Převažují sochy mladíků (viz info Kúros) a dívek (viz info Koré), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz Polotovary soch. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů.
Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém, viz např. Kúros z Mélu. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.
Kykladské korai (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané xoana, protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.
Dalším typickým darem posvátnému místu byly sfingy, třeba naxijská v Delfách nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v Archeologickém muzeu na Délu i jinde.
Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály.
Viz také oddíly alba archaických soch na Kykladách a z Kyklad.
(Pokud komu chybí základní poučení o řeckém sochařství a touží po něm, najde je v infu Styly a žánry řeckých plastik.)
Souvisle číst: exkurz Polotovary soch nebo rovnou Drobné bronzy
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
