Vítejte na Schinousse
Schinoussa (Σχοινούσσα, Schinoussa nebo Schinousa, „Rákosím oplývající“) by byla ostrovem poněkud fádním, alespoň na poměry Malých Kyklad, nebýt její skvělé polohy mezi Iraklií, Kato Koufonisi a Kerem, a nebýt kapitána Manolise, který ji pro svou loď Eolia (Aiolia) dokáže využít. Celkem malý (5 až 6 km2) a dost plochý ostrov je tradičně těžištěm malokykladského zemědělství, nově však zavádí také koupací turistiku. Má asi stovku stálých obyvatel, v létě navíc desítky hostů, včetně některých z „nejvyšší“ společnosti.
Přístav je u vsi Mersini. Od vjezdu do přístavu je pěkný výhled na naxijskou horu Zás. Přístav sám se ukáže, až když loď vpluje do zálivu Mersini. (Viz historky Odhalení na Schinousse a Jas Keru.)
Do Panagie (Panaja) alias Chóry odtud vede do kopce asfalt, není to ani celý kilometr a už nás u vstupu do Chóry vítá hřbitov s kaplí a první větrný mlýn. Kykladské sebeuvědomění a identita se zde projevuje na každém kroku. Třeba pizzerie s cukrárnou se na své reklamní ceduli prezentuje v malokykladském až starokykladském stylu. V Chóře bydlí také kapitán Manolis, byť jeho loď Aiolia kotví samozřejmě dole v Mersini.
Pak je tu ještě milá vesnička Messaria s příjemnou hospůdkou, asi 1,5 km cesty zemědělskou krajinou směrem na sever, dál se tudy může jít až k pláži Psili Ammos. Vnitrozemí tady hodně připomíná rovinatější oblasti Sicílie.
K dalším pozoruhodnostem ostrova patří větrné mlýny na dost vysokém kopci a pět pláží, orientovaných do různých světových stran, takže si koupači můžou operativně vybírat podle směru větru. V okolí pláží kotví větší jachty. V jedné zátoce se prý našla nějaká stavba z ptolemaiovské doby, tedy helénistická.
Fotky ze Schinoussy jsou v albu.
Souvisle číst: Nálezy ze Schinoussy
Zpátky na obsah podkapitoly Schinoussa
Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
