Stojící antická věž Pyrgos Cheimarrou
Na Naxu je mnoho „pyrgů“, tedy hrádků, většinou středověkých nebo renesančních. Jsou tu také dvě oblasti zvané Cheimarros nebo Chimarros. Leč Pyrgos Cheimarrou (nebo Chimarru) je jenom jeden a je antický! Stojí uprostřed skoro neobydlené jihovýchodní části Naxu, ve vnitrozemí. Jde o vojenskou pevnost v podobě věže, vysoké nejméně 15 metrů. Byla postavena v helénistické době, různé prameny udávají její stáří na 4. až 2. století před n. l., nejpravděpodobnější je doba kolem roku 300 před n. l. Prý byla ještě v nové době celkem nepoškozená, až do ní někdy v šedesátých letech 20. století udeřil blesk! Přesto však dál stojí a od devadesátých let se dějí pokusy o její opravu. K místu dokonce vede asfaltová silnice z Filoti, přes sedlo v jižním hřebeni pohoří Zás. Hora je cestou vidět z nezvyklého úhlu.
V podhorské krajině za sedlem je věž vidět už z dálky – i se zchátralým lešením postaveným kolem ní, které postavili kvůli opravě, ale z té sešlo, protože peníze se dávají tam, kde plodí další peníze. (V posledních letech snad znovu svitla naděje na záchranu této unikátní památky, roku 2015 byla dokonce provedena technická studie.) Areál je volně přístupný, s vážným upozorněním, že vstup do věže je nanejvýš nebezpečný, ba že při silném větru je nebezpečný už pobyt v okolí věže a lešení. Dovnitř jsme tedy nešli a vítr odstínili kapucemi.
Smysl takové věže zrovna v tomto místě mi není pochopitelný. Koho nebo co tady chtěli Ptolemaiovci tak důkladně bránit nebo hlídat? K moři je to sice vzdušnou čarou jenom 5 km, přesto odtud není vidět. Nevím, jestli bylo moře vidět z vršku té věže, předpokládám, že ano. Podle jedné výkladové verze do byla signální věž, byť také s vlastní obranou.
Stavba je to pěkná a navzdory novodobému poškození je nezvykle dobře zachovaná, bez oprav, pouze vnitřní podlaží jsou zřícená a chybí střecha. Takových kusů helénistické antiky nezůstalo na světě mnoho.
Kromě věže tu jsou ještě základy nejspíš helénistických domů a dva celokamenné kostelíky, prý na místě starokřesťanské baziliky. Kolem je spousta kamene z porušené věže a z dalších staveb. Vedle areálu je skládka nového kamene, navezeného v době, kdy se očekávaly peníze na opravu, z druhé strany se pasou ovce. V širokém okolí je jenom několik pastýřských samot a kamenných kostelíčků, roztroušených v horách. (Horochodci sem chodí někudy líp než po silničce, na které stejně skoro nic nejezdí. Já se sem nechal v listopadu 2011 trapně přivézt autem.)
Tahle cesta z Filoti končí u zálivu Kalados, 11 silničních kilometrů jihozápadně. Ke starokykladskému sídlu na Mandlovém návrší (Korfari ton Amygdalon) to je vzdušnou čarou jenom 5 km na jih až jihovýchod a 350 metrů dolů. Možná by se to za pár hodin nějak ušlo, i když tam není cesta, takže se musí objet většina ostrova, až přes Moutsounu. Ostatně, dozvděl jsem se, že dokonce v blízkém okolí Pyrgos Cheimarrou jsou dvě zajímavé lokality: Aila, odkud pocházejí nálezy artefaktů klutury Grotta-Pelos i kovové výrobky ze střední doby bronzové; a Vardaki se starokykladskými hroby. Na obou těchto místech se prý našly také petroglyfy.
Víc fotek z tohoto výjezdu je v albu.
Souvisle číst: Svatá hora Zás
Zpátky na obsah podkapitoly Filoti pod horami a svatá hora Zás
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
