Skarkos (Íos)
Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (vzdušnou čarou), stejně daleko je od moře. V okolí se nachází téměř jediná plocha úrodné půdy ostrova a několik potoků. S Chórou jej spojuje pěkná stará cesta pro pěší a soumary.
Vykopávky v letech 1984–1997 odkryly rozsáhlé starokykladské sídliště z rané doby bronzové, zvláště z let 2800–2300 před n. l. Místo však bylo osídleno už od starší doby a také později. Prý se tu našlo množství dobře zachované keramiky a nástrojů, ale není nijak zřejmé, kde jsou. Vykopávky ovšem stále pokračují (2014). Protože jsme na Íu, tak kulturní význam místa i vzorné parkové úpravy vstupu do areálu byly oceněny jakýmsi metálem Unie.
Skarkos je ovšem pozoruhodný opravdu, nejen metálově. V rané době bronzové tady stálo městečko s relativně širokými ulicemi (na kykladské poměry), patrovými domy a náměstím. Do horních pater prý byl přístup většinou po vnějším kamenném schodišti, tedy způsobem, který je na Kykladách obvyklý ve všech epochách, až do současnosti. Obraz městečka dokreslují dlážděné podlahy a kanalizace. Některé zdi jsou zachované až do výšky třech metrů, z původních asi čtyř, ve velké většině samozřejmě vidíme jen půdorysy základů. Doba čtyř a půl tisíciletí do naší současnosti zachování těchto staveb samozřejmě neprospívá.
Od vchodu vidíme spíš mohutné podezdívky, které zajišťují statiku vykopávek. Pak se otevře výhled na zbytky města a vystoupáme ke zbytkům domů z rané doby bronzové těsně pod vrškem kopce. Směrem do vnitrozemí vedla dlouhá klikatá ulice, původně nejspíš dlážděná. Bohužel po ní nemůžeme jít, není tu svoboda pohybu jako na Korfari ton Amygdalon, zato je vidět víc zdí. Některé z domů si přesto můžeme prohlížet docela zblízka, včetně stavebních detailů zdiva. Na druhou stranu, směrem k moři, se můžeme dívat jen zdálky, ještě se tam kope.
K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (kromě Mélu a Théry) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy (2016).
Víc fotek je v albu.
Pokračovat v souvislém čtení: Homérův hrob
Zpátky na obsah kapitoly ÍOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
