Raná doba bronzová v Muzeu prehistorické Théry

Kykladská vysoká nádoba, mramor, EC I, 3300/3200-2800 před n. l. Prehistorické muzeum na Théře, inv. č. 1981, katal. č. 22.

Kykladská mramorová kandila z pohřebiště v lomu na Théře, EC II, 2700-2300 před n. l. Prehistorické muzeum na Théře, inv. č. 1347, katal. č. 33.

Steatitová pyxis z Akrotiri. EC II, 2700-2400/2300 před n. l. Prehistorické muzeum na Théře, inv. č. MTh 1161, katal. č. 38.

Kykladský idol kanonického typu z Akrotiri, mramor, 2700-2300 před n. l. Museum prehistorické Théry, N 39.

Džbány z ostrůvku Christiana (Christiani) nedaleko Théry, 2200-2000 před n. l. Museum prehistorické Théry, N 58, 59.

Nádoby a votivní předměty z Akrotiri, 2300-2000 před n. l. Museum prehistorické Théry.

Mramorové idoly, nekanonické, asi z kultury Fylakopi I, (pozdní?) 3. tisíciletí před n. l. Prehistorické muzeum na Théře, inv. č. 1859, 6798, katal. č.46-47.

Nejstarší artefakty (tedy krom kousků pozdně neolitického obsidiánu), které tady vidíme, jsou typické starokykladské kamenné nádoby, prakticky stejné, jaké jsme už viděli třeba na Naxu. Možná však nepocházejí z Akrotiri, nýbrž z jiného místa na Théře. (Často ze starých lomů [1] mezi Perissou a sedlem Sellada [2] pod antickou dórskou Thérou.) Například mramorová vysoká nádoba ze začátku rané doby bronzové a mramorová kandila. Přímo z Akrotiri pochází mramorová plochá miska z pozdní fáze kykladské rané doby bronzové, tedy možná už pod mínójským vlivem.

Kykladských idolů zde není mnoho a jen část jich je stejných jako ty, které už známe z většiny ostrovů z prostřední fáze rané doby bronzové (EC II), byť z horšího kamene. Ještě o něco starší je kousek, který ukazuje, že i tady se figurky opravovaly.

Z poslední fáze rané doby bronzové jsou figurky „typu Fylakopi“. (Má to být varieta Fylakopi? Nejspíš se tím prostě myslí příslušnost ke kultuře typu–skupiny Fylakopi I.) Pojmenování odkazuje na další místo silného mínójského vlivu na Kykladách, Fylakopi na Mélu. (K dovršení komplikací tenhle kousek podivuhodně osciluje mezi Thérou a Goulandrisovým Muzeem Kykladských kultur v Athénách.)

Můžeme vidět i doklady čilých obchodních kontaktů napříč celou Egeidou. Například nádobí z Poliochni, přivezené kdysi do Akrotiri až z ostrova Lemnu, daleko na severovýchodě.

Místní keramika tady v muzeu začíná až v poslední fázi rané doby bronzové (EC III). Na ostrůvku Christiana (Christiani), přes 20 km jihozápadně od Théry, byly nalezené i jednobarevné džbány z konce rané doby bronzové, které silně připomínají dýně.

Pokud vystavované nálezy dobře čtu, tak svědčí o tom, že na Théře se od konce neolitu vyvíjela starokykladská kultura, která byla v 22. nebo v 21. století před n. l. vystřídaná něčím trochu jiným, nejspíš v souvislosti s příchodem mínójských Kréťanů. To se od poměrů na většině jiných kykladských ostrovů zatím liší pouze tím, že je zde tato nová vrstva silnější než jinde, nejspíš srovnatelně s Mélem. Další specifika přijdou ve střední době bronzové a v hojnosti až začátkem pozdní doby bronzové.

Souborná prezentace fotek je v oddílech alba.

 Pokračovat v souvislém čtení: Střední doba bronzová v Muzeu prehistorické Théry

 Zpátky na Muzeum prehistorické Théry

 Zpátky na obsah kapitoly THÉRA (Santorini)

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY