Pouť do jeskyně
Před koncem srpna se Iraklia naplní hosty: z Athén na pouť přijíždějí rodáci a příbuzní, ze sousedních ostrovů přátelé a další poutníci, přidávají se i někteří turisté. V jeskyni se proto bohoslužby účastní víc lidí, než je počet všech obyvatel ostrova. Netřeba se však obávat masového průvodu. Řekové jsou individualisté a o ostrovanech to platí dvojnásob. Sice se velmi rádi shromažďují, až natěsnávají, ale chtějí to dělat po svém. Lidé se jednotlivě nebo v malých skupinkách trousí horami k jeskyni, někteří už dopoledne, většina až po poledni. Je docela zajímavé vidět athénskou dámu v látkových pantoflíčkách barevně sladěných s róbou, jak neohroženě stoupá horským chodníčkem, její příbuzní na ni volají „Artemi“! Ve stoupání nás předešla sporá místní babička, která měla neuvěřitelně nacvičeno, na které kameny v jakém rytmu šlapat.
Poutníci se postupně shromažďují ve vchodu Kyklopovy jeskyně i před vchodem jeskyně Ag. Prodromos. Do úzkého a nízkého vstupního tunelu sakrální jeskyně je položen běhoun a místní mladíci organizují jednosměrný provoz průlezem. Koberec, liturgické náčiní a vodu přivezlo několik soumarů, kteří jsou připraveni také jako nouzová dopravní záloha. Konečně je všechno přichystáno, u vchodu do jeskyně Agios Prodromos zvoní zvon, pop vstává ze stínu pod borovicí, slavné jeskynní nešpory 28. srpna v 15:30 můžou také roku 2008 začít!
Prolézáme přirozeným tunelem do jeskyně, kde už lidé stačili zapálit přinejmenším stovky svící. Našince překvapuje jejich letní oblečení, jenže v řeckých jeskyní bývá teplo, pokud nejsou moc vysoko v horách. U oltáře blízko vchodu slouží pop nešpory. Mohutný zpěv a ještě mohutnější dávky kadidla – spolu s přibývajícím množstvím zapálených svící a těly poutníků – jeskyni prohřívají a vzduch se postupně zamlžuje vlhkostí a kadidlem. Pěvecký sbor složený z předních mužů ostrova i pop sám však prokazují svou zdatnost. Obřad trvá něco přes hodinu. Část poutníků zůstává stát v okolí oltáře, jiní si prohlížejí jeskyni. Zapalují další a další svíce. Mladí muži zde pěstují adrenalinovou zbožnost, když lezou nahoru na kluzké krápníky, aby zapálili svíci co nejvýše.
Raději si prohlédneme velký plochý kernos v závěru hlavního jeskynního dómu a krápníkové sochy, neudělané lidskou rukou, zvláště krápník svatého Jana Křtitele. Vzduch v jeskyni se mezitím už úplně zamlžil a všude hoří teď už opravdu tisíce svící. Po řádně vykonané bohoslužbě pop odpočívá, než se dost pracně dostane z jeskyně.
Mnohem víc fotek z liturgie je v oddílu alba.
Bylo by trapné fotit vylézajícího popa, tak jsem se kvůli ilustraci výlezu nechal vyfotit sám, byť tím riskuji, že to někdo bude vykládat platónsky a nevhodně, jako výstup z jeskyně pouhých jevů. Po krátkém odpočinku a občerstvení už bylo nutné jít zpátky, pokud jsme nechtěli zatmět v horách. K našemu milému překvapení pop neusednul na mezka, ale vykasal si sutanu a ve svých pohorách vyrazil na cestu. Smíšená kavalerie dopravovala jenom náklad a měla toho ve strmějších místech tak akorát. Z rozcestí v sedle pod horou Papas se otevřel výhled na celé Malé Kyklady. A v hospodě v Panagii už bylo mimořádně živo, byť se většina poutníků teprve myla a vychystávala na pořádnější večeři.
Víc fotek z návratu poutníků je v oddílu alba.
Souvisle číst: exkurz Problémy převrstvení a revitalizace nebo rovnou Schinoussa
Zpátky na obsah podkapitoly Irakleia
Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
