Panagia Tinou
Hlavní třída vedoucí k poutnímu chrámu je lemovaná obchody s nejrůznějšími devocionáliemi. Nabízejí především svíce všech velikostí, až po obří, votivní šperky, ikony, lahvičky na vodu z mariánského pramene, památkové předměty. Proudí tu hodně lidí, někteří kajícníci stoupají k chrámu po kolenou. Pro ty je okrajový pruh silnice (!) pokrytý kobercem.
Na rozsáhlém chrámovém nádvoří se proud příchozích rozděluje podle cíle jejich pouti. Většina lidí čeká v dlouhé frontě na vstup do dolního prostoru, kde mohou navštívit pramen. Někteří jdou křtít dítě. To se odehrává v dost novodobě provedené umělé jeskyni uvnitř chrámového komplexu staveb, což maně připomíná dávné jeskyně božích narození, leč trochu jako atrapa. Chrám je z let 1825 až 1830, ale je tady taky starší kostel svatého Jana Křtitele, tedy „Předchůdce“.
Většina rodin, které tady křtí své děti, přijela z Athén. Od lodi přijíždějí taxíky a jsou vybaveni zvláštně zabalenými zdobnými krabicemi se vším možným potřebným oblečením. Křest je velice slavnostní obřad, při kterém je dítě celé ponořené do vlažné vody ve křtitelnici, poté vyzdviženo nad oltář, následně oblečené do bílých šatiček a vyfotografované se všemi přítomnými příbuznými. Křtem v poutní bazilice na Ténu (Tinu) tak už ve velmi útlém věku začíná společenský život nejednoho „lepšího“ Athéňana.
Pokračovat v souvislém čtení: exkurz Hašení svící a drobný rybolov nebo rovnou Archeologické muzeum na Ténu
Zpátky na obsah kapitoly TÉNOS (Tinos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
