Panagia Folegandrou
Z cesty ke kostelu máme docela impozantní výhled zpátky na útes Chóry. Kostel sám ovšem není ledajaký. Je to katedrála Zesnutí (Nanebevzetí) Panny Marie, stojící na místě antického chrámu, samozřejmě z jeho materiálu!
Jednolodní bazilika v kykladském stylu a s mnoha kopulemi byla postavena neznámo kdy; víme jen, že v roce 1687 byl kostel rekonstruován a že svou definitivní podobu získal až roku 1821, tedy za velkého povstání. Kdysi tady prý býval i klášter pravoslavných jeptišek.
Před kostelem je prostor pro poutníky, kolem četná schodiště a zbytky antiky. Před vchodem do baziliky stojí vysoká zvonice. Už u vchodu do areálu stojí antický mramorový podstavec nádoby na očistnou vodu (perirhanterion). Přímo před vchodem do kostela stojí antický kamenný oltář nebo podstavec sochy s nápisem, kteří říká, že lid cosi obětuje bohům. Věnování „bohům“ v plurálu nebývá před vchodem do kostela tak časté! Obrysy kostela jsou úžasné, ale je problém, odkud je dostat do záběru.
Jednou jsem tady podkal zbytky výzdoby od dožínek. Na tom antickém oltáři nebo podstavci byla ošatka a věnec klasů! Usoudil jsem, že to možná patřilo bohyni Démétér, kterou tady Panna Maria zdatně zastupuje.
V kostele je stříbrná ikona Panny Marie, která se prý v krajní nouzi osvědčila jako zázračná.
Roku 1790 se totiž 18 lodí alžírských pirátů blížilo k Folegandru, dokonce se už připravovalo k přistání. Zoufalí obyvatelé se seběhli do kostela a prosili Pannu Marii za své životy. Tu se zvedl prudký severní vítr, převrátil a rozbil lodě pirátů, kteří se pak ve vlnách mezi skálami všichni utopili. Přinejmenším od té doby prý všichni obyvatelé Folegandru považují Pannu Marii za ochránkyni ostrova.
Mnohem víc fotek je v oddílu alba.
Souvisle číst: Akropole
Zpátky na obsah kapitoly FOLEGANDROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
