Obří socha u Apollonas
Blízko severního konce ostrova je na pobřeží ves Apollonas, původně rybářská a hlavně zelinářská, teď navíc obklopená pensiony. (V Chóře se často řeší otázka, zda nejlepší fazolové lusky jsou odtud nebo z Kinidaru.) Doveze nás tam autobus. Prostě až na konečnou, po horské silnici napříč ostrovem. Nebo spíš těsně před konečnou, k soše. Obří torzo archaické sochy je totiž kousek nad Apollonas, Apollonas samotné je dnes přímořské letovisko. Je to vyhlídková jízda, zvláště pro lidi, kterým se v nepřetržitých zatáčkách nedělá špatně. Taky by se dalo vystoupit už v Koronidě, zvané též Komiaki, a sejít skoro 600 metrů výšky dolů k moři po chodníčcích, po cestě je tam i mykénská hrobka.
Od vsi směrem k horám se kdysi táhnul posvátný okrsek Apollónův, podle něhož se oblast dodnes jmenuje, postaru nejspíš Apollónia. Byly tu ovšem taky mramorové lomy a u jednoho z nich zůstalo na památku torzo vskutku obří archaické sochy. Leží tam polotovar sochy, dlouhý 10,5 metru! A nejen dlouhý, leč taky patřičně široký, protože tohle není kúros, nýbrž mnohem robustnější muž. Odhaduju to na 30 až 40 tun mramoru v jednom kuse. Vysochali to tu v pozdním 7. století před n. l. Když však měli tenhle polotovar pro obří sochu boha hotový a začali ho posunovat, zjistili, že má v zádech šlíru. Tak ho nechali v lomu. Už před ním ze sousedství vyndali velikou sochu, jen o málo menší. O kousek výš jsou další antické lomy, ale žádný kus sochy v nich nezůstal.
Socha je to skutečně impozantní. Ale co že to vlastně je? Na místě samém se postupně vystřídaly cedulky: Kúros, Apollón, Zeus, Dionýsos. Kúros to však není z mnoha důvodů, navíc má plnovous a ruce vztažené dopředu, nejspíš ani neměl být nahý. A vousatý Apollón by byl podobnou kuriozitou, jakou jsou vousaté bohyně nebo později světice. Plnovous je jednoznačný. Připadal by tedy v úvahu Zeus nebo Poseidón. Avšak poloha rukou i oblečení mluví pro Dionýsa. Ten měl navíc na Naxu velice tradiční a slavnou svatyni v Yria, i když socha mohla být dělaná taky na export.
Pokud by to byl Dionýsos, byla by to asi jeho nejstarší socha. To je možná trochu problém. Stojí za to si torzo z Apollonas porovnat s patrně nejstarší spolehlivě identifikovanou sochou Dionýsa, která je sice jenom v přibližně životní velikosti a je o něco mladší (6. století před n. l.), ale proporčně docela podobná, i když sedící. Vystavují ji v Národním archeologickém muzeu v Athénách, N 3074. Ten z Apollonas by ovšem byl mnohem větší a o něco archaičtější. Nevíme, zda výraz obličeje torza už nějak předjímá kýžený výsledek, nebo je dílem náhody.
Nevíme, zda výraz obličeje torza už nějak předjímá kýžený výsledek, nebo je dílem náhody.
Vidíme tady i detaily antické lomařské práce a sochu si můžeme prohlížet z různých stran. Je tu taky výhled na Apollonas.
Mnohem víc fotek je v albu.
Souvisle číst: Apollonas
Zpátky na obsah podkapitoly Dál naxijskými horami a za horami
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY