Kyklady klasické až římské
Jinde v Řecku tak slavná doba klasická je pro Kyklady dobou ztráty prestiže, byť většina ostrovních center dál dobře prosperuje. Útokem Peršanů na Kyklady začínají řecko-perské války, pak zde svoji moc tvrdě prosazují Athény (včetně vyplenění Mélu). Athénská hegemonie však má i ten důsledek, že přední kykladští sochaři nyní působí v Athénách a tam také propagují mramory své vlasti. Týká se to hlavně parské sochařské školy. Faktická nadvláda Athén nad Délem umocňuje přítomnost athénských darů na posvátném ostrově. Domácí červenofigurová keramika je na Kykladách slabá, což souvisí s poklesem významu souostroví koncem archaické doby.Také kykladské stavitelství je od klasické doby už jen normální součástí egejského vývoje, často i pod vlivem Athén. Jsou to tedy věci obecně dost známé, popularizované, protože bývají součástí klasicistního výběru z antiky.
Helénistická doba sice přináší novinky velkého světa také na Kyklady, což např. na Délu dokumentují chrámy nově příchozích náboženství, ale přímo na ostrovech už mnoho nového nevzniká.
Římská moc začleňuje celé souostroví do impéria, i když později než řeckou pevninu a krom Délu i mírněji než leckde jinde, což má dvojsečné následky. Na jedné straně pokračuje jakási předloha „globalizace“, na druhé straně dochází k násilí a úpadku, zvláště upadá vztah náboženství a erotiky: ty se vydávají cestami, které se navzájem rozbíhají, až se nakonec stanou málem protikladnými. S výjimkou Délu však na Kykladách asi moc Římanů nikdy nebylo. Za určité specifikum Kyklad této doby snad lze považovat zálibu v archaizujícím umění. Před koncem římské doby se na Kyklady šíří křesťanství.
Souvisle číst: Sochy a reliéfy od klasické doby
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
