Do Chalki kolem Apano Kastro
Romantická cesta kolem hradu Apano Kastro je vítanou spojnicí mezi ležením kúrů u Fleria i Farangi s Chalki.
Tedy napřed pěknými starými chodníčky a cestami od horního kúra do Pano Potamia. V této vsi je pod silnicí, přímo u značené cesty, zajímavé prameniště rovnou u hospody. Jméno vesnice znamená Horní Poříčí, ale je tu jenom potok, byť ten „věčný“, co v létě nevysychá úplně. Pak nahoru, kousek po silničce, a už je vidět Apano Kastro, odbočuje k němu kamenitý chodníček.
Ještě pod hradem je kostel, který by bylo škoda pominout. Není na dálku dobře vidět, protože je celý kamenný, skoro jak maskovaný mezi okolními rozeklanými skalkami. Je to Agios Andreas z 12. století, s částečně zachovanými freskami. Vesele venkovsky působí fragment fresky zázračného rybolovu .
Víc fotek z cesty a z kostela je v oddílech alba.
Apano Kastro (Epano Kastro), zvané také Tsikalarijský hrad, založili ve středověku Benátčané, prý mu říkali Castel d' Alto. Ruiny jsou velké, k tomu obklopené torzy kostelů. Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že i tam je k vidění něco antiky. Nicméně obcházení hradu po chodníčku má taky svoje kouzlo. Chvíli to tu vypadá, jako kdyby Naxos nebyl lidnatý ostrov, ale neobydlený kontinent. Člověku samotnému je tu málem úzko, jak je ta krajina divoká a drsně krásná. Zvláště na podzim při špatném počasí by leckdo propadal trudnomyslnosti, kdyby nevěděl, že je hodinu cesty od hospod a autobusu.
Víc fotek z obcházení hradu je v oddílech alba.
Z druhé strany kopce, za hradem, je taky kostel s kamennou střechou, ale jen menší. Dál směrem k Tsikalariu pokračuje přehlídka rychle se střídajících geologických formací.
V klesání k Tsikalariu je příležitost k další pozoruhodnosti. Potkáváme směrovku, upozorňující na to, že tady odbočuje pěšinka k pohřebišti z 8. století před n. l. To pohřebiště z geometrické doby je tuze zajímavé. Uprostřed rozeklaných skal je prý kruh o průměru 12 metrů a stojí tam kámen, který vypadá docela jako menhir, vysoký dva až tři metry. Bohužel se musím přiznat, že jsem cestu k němu vždycky vzdal, protože se bojím hadů. A na dálku není šance jej vidět, neboť v téhle zvláštní skalnaté krajině by i větší menhir dokonale splýval s okolím.
Z Tsikalaria, což je jen malá víska, je to už do Chalki kolem zahrad a olivovými sady kousek. Pokud nehoníme autobus, je po cestě vhodné navštívit chalkijské muzeum citrónovice.
Víc fotek sestupu do Tsikalaria je v oddílech alba.
Souvisle číst: Do Chalki rovnou z Pano Potamia
Zpátky na obsah podkapitoly Naxijskou vysočinou
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
