Co nabízí Serifos

Z KEROS
Verze z 5. 10. 2019, 15:22, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Na Serifu se vylodíme v přístavu v Livadi, ale to je záležitost dopravní a koupačská. Protože jsem na Serifu byl jen na jednodeňáku z Kythnu, tak jsem se omezil na Chóru. Škoda, ale jinak to nešlo. Při popisu dalších pozoruhodností Serifu tedy vycházím jen z literatury a fotek ostatních uživatelů Wikimedia Commons.


Bílá věž

Serifos oplývá množstvím věží z různých dob. Nejznámější Bílá věž, Aspros pyrgos.

Spodní část antické obranné věže stojí na skalnatém hřebenu na jihozápadě ostrova, nedaleko Megalo Chorio, vedle jsou nějaké novější stavby, včetně kostelíka. Zachovala se do výšky skoro 5 metrů, původně prý byla 13 m vysoká, při průměru 8,34 m. Byla postavená v 4. století před n. l. a svému účelu sloužila až do 7. století n. l. Tolik podle údajů v Archeologické kolekce v Chóře Serifu. Předpokládám, že jde o raně helénistickou stavbu z pozdního 4. století před n. l., jakých se na Kykladách zachovalo vícero, skoro v úplnosti např. v Pyrgos Cheimarrou na Naxu, ale potkáme je i na Amorgu a jinde.

Víc fotek této věže je v oddílu alba.


Moni Taxiarchon


Klášterní komplex Moni Taxiarchon stojí na Severu ostrova, nedaleko Galani.


Metalleion


Z geologického hlediska oplývá Serifos vším možným, otázkou však je, co se tady v dostupném množství vyplatí těžit. V 19. a 20. století se tu těžila železná ruda, ale mnoho štěstí z toho nevzešlo. V raném 20. století prý došlo i ke krvavým střetům mezi horníky a policií. Jako spíše smutná průmyslová památka stojí u Mega Livadi na jihozápadním pobřeží ostrova zbytky důlních, nákladních a správních staveb, tzv. Metaleion.

 Souvisle číst: SIFNOS
 Zpátky na obsah kapitoly SERIFOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY