Chrámové stavby na Kykladách
V 8. a v 7. století před n. l. začali Řekové stavět chrámy v později běžném smyslu slova a postupně se konstituovalo několik stavebních řádů (výtvarných stylů): aiólský, proto-iónský, iónský, dórský, později ještě korintský. Jsou to chrámy, které už vypadají tak, jak si člověk představuje antický chrám. Poslední tři z těchto stylů pak zažily opakované návraty, dokonce ještě v renesanci a v klasicismu.
Musíme se připravit na to, že kykladské chrámové stavby z archaické doby jsou špatně zachované, často vidíme jen o málo víc než základy, je to prostě moc stará doba. Zato jsou stavěné z nádherného materiálu a na krásných místech. (I mimo Kyklady máme zachovanějších archaických chrámů jen jako šafránu.)
Zvláštností řeckých sakrálních staveb na Kykladách archaické doby je, že občas používají tak veliké kamenné bloky, až výsledek maně připomíná dávné megality. Některé z nich pak byly znovu použity ve stavbách v průběhu 2. tisíciletí n. l. K některým kykladským chrámům patří také obří sochy. Mezi specifika kykladského stavitelství patří také obliba dělat z kamene všechno, včetně třeba střechy, a to nejen u zmíněného „naxijského“ typu chrámu. Nesmírná obliba kamene je na Kykladách trvalá, a to až do nové doby.
Viz také oddíly alba chrámových a jiných staveb na Kykladách archaické doby.
Pokladnice
Kromě chrámů se na posvátných místech zachovaly i „pokladnice“, ostrované je stavěli dokonce i na řecké pevnině.
Naxijský stavební řád?
V druhé polovině 6. století před n. l. se na Kykladách objevila i specifická novinka, takzvaný „naxijský chrám“. Kromě jiného se vyznačuje střechou z průsvitného mramoru, navíc se zvláštní technologií konstrukce. Ukázkovým a dobře prozkoumaným příkladem tohoto typu stavby je Démétrion u Gyroulas na Naxu, kde si vše podrobně ukážeme. Týká se to však i „Domu Naxijských“ na Délu a dalších staveb.
Souvisle číst: Kykladská lyrika
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
