Chóra Mykonu
Bizarní hlavní město tohoto obzvláštního kykladského ostrova je kromobyčejně malebné. Původně to bylo rybářské městečko s tradičními domy. Je pečlivě opravené, místy rekonstruované, místy doplněné věrohodně působícími atrapami. Dá se tu prolézat bludištěm uzounkých uliček, v letní večery jsou ovšem beznadějně natlakované lidmi všech kontinentů. Od větrných mlýnů na pahorcích nad městem je nádherný výhled (foto).
Městečko má 5 tisíc údajně stálých obyvatel, část z nich zde opravdu bydlí, jedno mezinárodní letiště, tři přístavy, když nepočítáme jachetní a rybářské, autobusové nádražíčko (byly tu dvě pro různé části ostrova, ale už mezi nimi udělali silnici přes skálu) a bezpočet dalších institucí. Část z toho všeho funguje v létě non stop, většina aspoň dlouho do noci. Koupat se dá i přímo ve městě (foto), třeba vedle staršího přístavu, v květnu se tu prý koná slavnost připomínky křtu (foto). V městečku jsou také pozoruhodné kostely a muzea.
Malé lodi od Délu připlouvají ke starému malému molu (foto), větší lodě k novějšímu přístavu kousek severněji, zatímco ty největší míří do nového přístavu severně od města. Mezi staršími přístavy vede nábřežní promenáda.
Občas se tu producírují velicí pelikání, úplně krotce, někteří dokonce loudí v okolních obchodech. Po ránu bývá nábřeží Mykonské Chóry klidné, s pelikány, dětmi a lodičkami působí nevinně.
Nábřeží i jedno přilehlé náměstí nese jméno místní povstalkyně, velitelky pirátů a osvoboditelky ostrova, Madó Mavrogenous, která po vítězné námořní bitvě roku 1822 také vyjednala nezávislost. Tady začala státnost novodobého Řecka! Inu, za normálních okolností není námořní boj považovaný za ženskou práci ani na řeckých ostrovech. Tou je péče o malé děti a kytky kolem domu, zatímco muži pracují na moři. Ženy prý spíše jenom dobíjely na pobřeží veslem ty nepřátele, kteří ještě doplavali. Mimořádné okolnosti však některé ostrovní dívky burcují k mimořádným činům.
Blízko starého malého mola pro lodi na Délos je kostelíček Agios Nikolaos (foto) a malé tržiště. Dál je velká klasicistní správní budova a také drobná architektonická pozoruhodnost, totiž veřejné záchodky postavené v kykladském stylu (foto). Odtud je blízko na Kastro, ať už k chrámu Panagia Paraportiani, nebo k Malým Benátkám.
Víc fotek z Mykonské Chóry je v albu
Souvisle číst: info Mado Mavrogenous nebo rovnou Panagia Paraportiani
Zpátky na obsah kapitoly MYKONOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
