Úvod podle mapy z 80. let
exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování
Při jedné z prvních cest na Naxos v polovině devadesátých let jsme měli jenom poměrně starou mapu, která byla zajímavá z mnoha hledisek. Kromě nekulatého měřítka, jež bylo nejspíš průměrem různých měřítek na mapě použitých, a krom špatně umístěných vesnic a cest, měla na zadní straně barvitý popis. Ten na rozdíl od vlastní mapy vystihoval ostrov nečekaně přesně, i když jsme se mu po cestě na lodi nejprve smáli pro jeho epickou šíři, neznalí ještě poměrů. Začínal přibližně takto:
„Když poutník překoná moře a v záři pestrých odlesků zapadajícího Slunce, odrážejících se od vrcholků vln, vystupuje z lodi, vstupuje na ostrov svatého Nikodéma, ostrov proměnění. Vstupuje na místa, kde se mýtus stal historií a dějiny utvořily legendu, kde skutečnost je snem a sen se stává skutečností. Historie je tu snem a příběhy skutečností. Každý kámen zde má své pradávné dějiny, poutník nenajde místo, které by nebylo opěvované básníkem nejstarší nebo nejnovější doby… Chodí po místech, kde se potkávali bohové, hrdinové, křesťanští světci, vládcové a umělci všeho druhu. Zde dojde proměny své podstaty… Zde spatří věčně vyvěrající pramen a řeku s věčně tekoucím proudem!“
Ukázalo se, že to je v zásadě všechno pravda, jenom nutno zohlednit, že „věčně tekoucí proud“ je vesnický potok, co ani v létě nevysychá úplně. Athéňané tady obdivují i věci pro našince samozřejmé. Mnohé zásadní skutečnosti naopak zůstávají co do smyslu nepovšimnuty, i když v záři Slunce ční do výšky. Po delší zkušenosti s Naxem se už dekadentní nabubřelosti oné staré turistické reklamy tolik nedivím, protože je těžké vylíčit něco tak zvláštně silného a nepřehánět. (Nějaký sen se tady občas zdál i mému starému foťáku.)
Souvisle číst: Naxos, dějiny a památky
Zpátky na obsah podkapitoly Vítejte na ostrově proměnění!
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
