"Naxijský chrám" v Gyroulas

Démétrion v Gyroulas u Sangri, 530 před n. l.

Démétrion v Gyroulas u Sangri, průhůed od průčelí chrámu přes abaton.

Vodní systém před chrámem.

Démétrion v Gyroulas u Sangri, 530 před n. l. Boční pohled.

Vodní systém a obětní jáma (?) před chrámem.

Démétrion v Gyroulas u Sangri na Naxu, 530 před n. l. Boční pohled.

Démétrion v Gyroulas u Sangri, 530 před n. l.

Démétrion v Gyroulas u Sangri, 530 před n. l.

Démétrion v Gyroulas je modelovým příkladem stavebního typu „Naxijský chrám“.

Kolem roku 530 před n. l. nechal naxijský vládce Lygdamis svatyni v Gyroulas přestavět. Viděli jsme už, že charakteristické znaky místního kultu zde byly dávno předtím, takže nejsou až produktem Lygdamovy nábožensko-politické vize. Ta se zasloužila jen o rozšíření slávy tohoto místa a o jeho zapojení do celkového „mysticko-geografického“ rozvrhu hlavních naxijských svatyň. Na místě samém se to projevilo především stavbou většího chrámu v novém a unikátním stylu. Je zasvěcený obřadům bohyně Démétér. Není to však pouhý odkaz na vzdálenou Eleusínu, nýbrž domácí a tradiční podoba kultu této bohyně, nyní oslavená zbrusu novým, celomramorovým chrámem. (Asi podobně, jako lygdamovské Délion na ostrůvku Palatia.)

Poutník přicházející k Démétře vystoupá na mírné návrší, na kterém stojí chrám. V prostoru před chrámem jsou obětní jamky, asi na úlitby, možná v roli oltáře, a také dost složitý vodní systém. Možná tam rolník také obětoval, co přinesl z pole.

Průčelí chrámu, orientované zhruba na jihozápad, je otevřené řadou sloupů, leč za nimi stávala zeď. Právě před tímto průčelím a také u západního boku chrámu jsou obětní jamky. Ze západní strany byl také asi ještě jeden ze vchodů do chrámu. Krom průčelí, které působí otevřeně, je chrám až nečekaně uzavřený. To, co dnes vidíme, je ovšem zčásti rekonstrukce. Naštěstí to přiznává odlišnými kameny rekonstruované části. Kdyby se to dostavělo do původního stavu celé, bylo by to ještě mnohem uzavřenější a nejspíš by vůbec nebylo vidět dovnitř.

V antickém chrámu samozřejmě bývá nepřístupné místo, abaton, do něhož není zvenku vidět, ba i další cely, ale tady je něco jinak. Na jedné straně se zde předznamenává pozdější klasický rozvrh řecké chrámové stavby, ale na druhé straně je to velice specifické, jako kdyby se tu počítalo s lidmi uvnitř chrámu. Do standardního řeckého chrámu lid nechodí, neboť bohoslužba se děje před chrámem, kde také stojí obětní oltář. Jinak je tomu na mysterijních místech, tam se počítá s účastníky bohoslužby uvnitř chrámového prostoru, a tomu odpovídá i odlišný způsob stavby (např. sloupová hala v Eleusíně, bazilika na Samothráce). Díky vtipné částečné rekonstrukci však nyní do nitra vidíme.

Do vnitřního prostoru (abaton?, cela?) vedou z chrámové předsíně vysoké dveře, poněkud naddimenzované. Uprostřed tohoto vnitřního prostoru stojí řada sloupů nesoucích střechu, prý nestejně vysokých. A střecha byla díky použitému druhu naxijského mramoru průsvitná! Uvnitř mohlo být ve dne o něco více světla, než je venku v noci za jasného úplňku. Celý vnitřní prostor měl povrch z bílého mramoru, ale opracovaného záměrně pouze hrubě, což navozovalo dojem, že se ocitáme v jeskyni, ovšem v jeskyni mléčné! Zvláště úsvit musel v takovém prostoru působit mohutným dojmem, když šero načervenalých lamp bylo vystřídáno bílým jasem, leč stále v jakémsi podzemním mléce.

Pomocí fotek v oddíle alba si můžeme zkusit chrám obcházet. [1]

 Souvisle číst: info Naxijský chrám nebo rovnou Justiniánovská bazilika v Gyroulas

 Zpátky na obsah podkapitoly Památky před vysočinou

 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY