Starší předlohy filosofické metafory theórie?

Délos si svou povahou přímo říká o to, aby byl znakem něčeho nevšedního. Různá pochopení svátečnosti se tu střídala a navzájem překrývala po velice dlouhou dobu, než byl závěrečnou potupnou epizodou Délos proměněný na centrum velkoobchodu s otroky a poté zpustnul. Podobně tomu je i s časovým průběhem filosofické metafory theórie. Její výklad u Diogena Laertia (Diogenés Laertios VIII, 8) takovou dvojznačnost velkoleposti i problematičnosti otevírá. Navíc cituje metaforu v podobě, která nese naprosto jasné stopy platonismu pozdější antiky, ale připisuje ji samotnému Pythagorovi. Vždyť je to podvrh! Je a není; asi podobně, jako klasický chrám na archaických základech, přestavěný pak na křesťanský kostel. Nebo jako gotický kostel stavěný zčásti na románském půdorysu, ale později přestavěný barokně. Podobenství o theórii skoro jistě nepochází od Pythagory, jenže motivy, které proměnily antický platonismus tímto směrem, nejspíš opravdu pocházejí od následovníků Pythagory, některými z nich se inspiroval už Platón.

Porozhlédněme se tedy po Délu, jaké starší stopy filosofických metafor zde najdeme z dob před Platónem. Opravdu najdeme, ale skoro vždycky jsou zapletené do nějakých nejednoznačností. Prý zde pobývali někteří pythagorejci, Délos údajně navštívil i Pythagorás osobně, ba o jeho učiteli Ferekýdovi se říká, že tady zemřel. A z úplně jiného soudku, tedy bez historek o divotvorných mužích: Hérakleitos sice na Délu nikdy nebyl, ale výkladové problémy jeho díla jsou natrvalo spojeny s metaforou „délského potápěče“.

 Souvisle číst: Ferekýdés na Délu?

 Zpátky na obsah podkapitoly Theórie

 Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY