Archeologické muzeum na Íu

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání

Archeologické muzeum Íu (Archaeological Museum of Ios) je umístěné v budově městské správy na hlavním náměstí Chóry. Není tak malé jak se zdá, bohužel se v něm nesmí fotografovat. Důvodem je snad to, že zčásti obsahuje nové, dosud nepublikované nálezy, bohužel ten důvod trvá už dost dlouho (2005, 2013).

Především jsou tady nové nálezy z lokality Skarkos, kvůli nimž prý bylo muzeum zřízeno. Kromě obsidiánových čepelí to jsou především torza menších kykladských idolů a fragmenty misek z rané doby bronzové. Velké třecí misky zůstaly kupodivu celé. Je dobré to vidět, ale v porovnání s velikostí odkrytého sídla a mohutností výkopů je toho nějak málo. Buď byl Skarkos při své velikosti relativně chudý, nebo spíš není pravda, že tady je mezištace nálezů.

Ve vitrínách se ne vždy dokážu orientovat, co je ze které časové vrstvy. Je to prostě z pahorku Skarkos a formálně „kykladské“, z doby bronzové. Co je starokyklaďácké, co mínójské a co achájské, to se dozvím jen občas, někdy to poznám od oka, ale bez fotek pak nemůžu svůj odhad diskutovat. Příkladem je věta (možná jsem si ji ani nezapamatoval dost přesně): „Hospodářskou stránku starokykladského sídla ukazují nálezy otisků pečetních razítek, ale také kozí kosti a mušle.“ To je určitě pravda, ale nejsou ta pečetní razítka až mínójská? Pokud ne, tak to by teda byla věc! Je jasné, že mezi Starokyklaďáky a Achájci tady je i vrstva mínójská, nebo aspoň s mínójským vlivem.

Jasněji už je v pozdní době bronzové, ať jde o Skarkos, nebo o různé menší lokality v okolí Chóry. Střepy keramiky a hrníčky v mykénském stylu, ostatní hrobové nálezy. Zdá se, že některé z nich možná dokumentují překryv středokykladsko-achájský, je to však zatím jen předběžné. (V době naší první návštěvy roku 2005 ještě probíhal odkryv a interpretační práce sotva započaly, od té doby se mnoho nezměnilo.)

Z řecké antiky je zde především inskripce s „Homérským měsícem“.(Naštěstí se v Archeologickém muzeu na Syru vystavuje jeho dobrá kopie, a tam se fotografovat smí.) Dál je tu něco keramiky, počínaje archaickou dobou, a plastiky. Například velká torza reliéfů, provedených z místního mramoru, která se našla u kostela Zvěstování, ale jsou značně poškozená, mramorové sochy z doby helénistické a římské.

Zdá se, že ostrov zažíval svou slávu v rané době bronzové, pak se tady překrývaly další kultury. V pozdní antice ale došlo k něčemu, co ostrovu na dost dlouho uškodilo.

 Pokračovat v souvislém čtení: Skarkos
 Zpátky na obsah kapitoly ÍOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY