Sochy a reliéfy od klasické doby na Kykladách
zkorigováno, vložit fotky
Začátek raně klasické doby se projevuje ještě poměrně strohými plastikami, ať už jde o ženskou postavu, nebo palmetu.
Pak se výraz uvolňuje, athénské sochy působí až rozevlátě.
Některé sakrální sochy si však až do konce klasické doby uchovávají odstup.
Pozdější doba přináší praxitelovské sochy a jim podobné sochy. Slavná je kopie Praxitelova Diadúmena. Neméně slavná je Afrodíté z Mélu, tedy „Mélská Venuše“, která je teď v Louvru. Objevují se také nápodoby raně klasického přísného stylu. Zobrazení Artemidy i na Kykladách kolísá mezi tradičním a rádoby líbivě akčním. Sousoší s Afrodítou (Afrodíté, Pan a Erós) působí spíš dost komicky, Apollón ležérně pošlapává galský štít, ale hlava Gala se tváří zarputile. Zajímavě působí i umírající Gal, jehož zpodobnění je ovlivněné sochařskou školou v Pergamonu.
Objevují se taky plastiky choulostivých témat, mnohdy nevíme, co je dobové porno a co rituální záležitost, někdy je to naopak, než by nezkušený pozorovatel při letmém pohledu odhadoval.
Zajímavé bývají portréty, ať už řecko-syrské nebo římské. Některé ovšem působí nechtěně komicky.
Nejslavnější díla z Kyklad klasické až římské doby zde mají samostatné stránky (chronologicky, nezávisle na tom, jestli se mi libí):
Souvisle číst: Zvláštnosti a technika
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY