Památky kykladské pozdní doby bronzové
zkorigováno, vložit fotky
Výtvarné projevy mykénské kultury a jejich tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko mínójské kultury v Mykénách samotných, totiž nálezy kykladských výrobků v nejméně jednom z hrobů, a to z přelomu střední a pozdní doby bronzové. A teď už o Achájcích usazených na Kykladách (a možná taky o starších kyklaďácích, kteří přijali achájskou kulturu).
Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází také řezby ze slonoviny .
Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu. Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. ptačí bohyně (viz info Ptačí bohyně), tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách. Taky drobné terakoty býků i spřežení.
Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí rhyton (viz info Rhyton), ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen tímto hrníčkem. Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu.
Souvisle číst: info Ptačí bohyně nebo rovnou Iónové a Dórové na Kykladách
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
