Úsměv archaických soch

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 info - stránka bez jednoznačného pokračování
 zkorigováno, vložit fotky

Zvláště pro sochy z 6. století před n. l. je typický lehký úsměv, působící poněkud nadčasově a někdy i lehce ironicky. Má různé výklady.

Starší výklad (pod vlivem renesance a klasicismu) považuje přechod od plošné stylizace k trojdimenzionálně pojaté a poměrně veristické soše za pokrok. Na archaických sochách proto ocení celkové proporce, ale žehrá na chybějící detaily. Charakteristický úsměv těchto soch považuje pouze za nedostatek řemeslného provedení. Sochaři archaické doby prý ještě neuměli náležitě zakomponovat koutky úst do celku obličeje, podobně jako nedokázali vytvořit plně veristickou figuru i se všemi cévami.

Podle jiného výkladu, kterému spíše důvěřujeme, jde o součást výtvarného kánonu, podobně jako ona částečná stylizace celé postavy. Pokud bychom za ideální styl sochy považovali plně veristické zpodobnění, pak by se nám archaické sochy jevily tak, jako kdyby byly teprve v půli cesty k tomuto ideálu, neboť ještě uchovávají cosi z „abstrakce“ starších stylů. Z hlediska klasické doby tomu tak vskutku je – a z pozic renesance nebo pozdějšího klasicismu se to také jeví tak. Nemáme ovšem žádný apriorní důvod k tomu, abychom za kýžený ideál považovali zrovna veristické zpodobnění. Z pohledu sochařství 20. století (např. Henri Moore) by tomu mohlo být třeba naopak.

 Souvisle číst: v typickém případě: info Kúros... info Periodizace stylů řecké keramiky, ... nebo rovnou na Náboženství
 Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU