Šafrán na Théře

Z KEROS
Verze z 28. 12. 2017, 20:11, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „ exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování zkorigováno, vložit fotky Šafrán je s Thérou spjatý na mnoho způsobů. Dodnes tu divoce r…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
 exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování
 zkorigováno, vložit fotky

Šafrán je s Thérou spjatý na mnoho způsobů. Dodnes tu divoce roste Crocus cartwrightianus (patrně předchůdce domestikovaného Crocus sativus), který se zde také sbírá. Sběr šafránu, navíc v drsných přírodních podmínkách, je prý činnost romantická, leč náročná. Sbírají se totiž jenom čnělky květů, takže je toho „jako šafránu“, zvlášť po usušení.

Sběr šafránu je zobrazován už na mínójských freskách ze začátku pozdní doby bronzové (17. století před n. l.) Jedna se našla i přímo na Théře, v Akrotiri. Dívka sbírající šafrán je evidentně náboženské téma, květy šafránu bývají zobrazované také na rituálních nádobách z Akrotiri. Složitější otázkou ovšem je, nakolik může být toto mínójské téma předlohou nebo aspoň analogií eleusinského mýtu o tom, jak Hádés unesl mladou bohyni Persefoné (Koré, Dívka), když sbírala šafrán. Romantická scéna únosu nevinné dívky, sbírající šafrán, do podsvětí byla ve svých starších podobách nejspíš součástí dívčí iniciace do dospělosti.

 Pokračovat v souvislém čtení: Atlantida?
 Zpátky na obsah kapitoly THÉRA (Santorini)
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY