Z Mélu doby řecké antiky
Stránka ve vývoji
Větší malované vázy v Kykladské verzi orientalizujícího stylu (7. století před n. l.) se někdy nepřesně označují jako „mélské“. Některé z nich ovšem opravdu pocházejí z Mélu, i když víc jich je z Naxu a z Paru. Příkladem mélské produkce tohoto typu krásné keramiky je velká amfora (spíš pithos), vystavovaná v Národním muzeu v Athénách. Především jsou to krásně malované mélské vázy i keramika zdobená reliéfy.
Z archaické vrstvy mélského města pochází mírně nadživotní náhrobní kúros. Je to jeden z nejhezčích úplně zachovaných, slavný „Kúros z Mélu“ (Kouros of Milos)! Skončil v Národním archeologickém muzeu v Athénách. Podrobněji viz Kúros z Mélu.
V rané klasické době byly mélskou specialitou také ploché reliéfy, většinou dost stylizované. Příkladem takového „mélského reliéfu“ může být Triton z Théseem v Louvru.
Z raně helénistického Mélu pochází hlava Asklépia, asi fragment větší sochy, vystavované v Britském muzeu. Velké pozdně helénistické sochy, Afrodítu a Poseidóna, jsme si už ukazovali.
Úplnější přehled podává oddíl alba. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Mélští výtečníci
