Délos a Delfy
Stránka ve vývoji
Po svém narození se Apollón rázně pomstil za pronásledování své matky. Sužovaly ji myši a žáby, to může dnes působit směšně, ale přinášely mor, proto se Apollón stal „hubitelem myší“. Nejhorší byl ovšem jakýsi veliký had nebo drak, který bohyni sužoval a pronásledoval. Apollón se proto hned vypravil do Delf, kde ten Pýthón bydlel, a střelil ho svým šípem. Apollón se nepere rukama. Když náhodou musí, tak v tom není vždycky úspěšný, tak v přetahování o trojnožku nad ním vyhrál Héraklés. Apollón má jiné zbraně. Kromě intelektu a znalosti celého osudu má obávaný luk, který nemůže netrefit. Jeho šíp zasahuje cíl v témže okamžiku, v němž opouští tětivu!
Jenže Pýthón byl synem Země, takže tento Apollónův hrdinský a kulturotvorný čin byl současně činem velice problematickým, dnes bychom řekli neekologickým. Apollón se musel kát v údolí Tempé. V Delfách je Apollón oslavovaný jako hrdina a věštec, ale na památku poraženého Pýthóna se tam konají pýthijské hry. O tom všem si povíme někdy jindy v Delfách. Není náhodou, že některé votivní dary na Délu a v Delfách jsou podobné povahy i provenience. Podobně je tomu také s kontexty vývoje řecké filosofie, pro jejíž antické sebepochopení jsou Delfy i Délos klíčovými místy.
Souvisle číst: Theórie
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
