Theognis, Elegie I, 1-10
Z KEROS
| Theognis, Elegie I. 1-10 | Theognis, Elegiaae I. 1-10 | ||
| Přeložil Rudolf Mertlík |
ΕΛΕΓΕΙΩΝ | ||
| I. 1 | Vladaři, potomku Diův, ať začínám nebo končím, | I. 1 | Ὦ ἄνα, Λητοῦς υἱέ, Διὸς τέκος, οὔποτε σεῖο |
| nikdy tě, Létin synu, nepustím z paměti. Vždy | λήσομαι ἀρχόμενος οὐδ' ἀποπαυόμενος, | ||
| na začátku tě budu i vprostřed a na konci slavit | ἀλλ' αἰεὶ πρῶτόν τε καὶ ὕστατον ἔν τε μέσοισιν | ||
| písní: ty jen mě vyslyš, dávej mi úspěch a zdar. | ἀείσω· σὺ δέ μοι κλῦθι καὶ ἐσθλὰ δίδου. | ||
| I. 5 | Vladaři, Foibe, když Létó, ta bohyně mocná se chytla | Φοῖβε ἄναξ, ὅτε μέν σε θεὰ τέκε πότνια Λητώ | |
| něžnýma rukama palmy, aby tě zrodila pak, | φοίνικος ῥαδινῆις χερσὶν ἐφαψαμένη | ||
| nejkrásnějšího z bohů, blíž jezera kruhovitého, | ἀθανάτων κάλλιστον ἐπὶ τροχοειδέι λίμνηι, | ||
| celý nesmírný Délos nebeské vůně byl pln, | πᾶσα μὲν ἐπλήσθη Δῆλος ἀπειρεσίη | ||
| radostně zasmála se i obrovská země a siná | ὀδμῆς ἀμβροσίης, ἐγέλασσε δὲ Γαῖα πελώρη, | ||
| I. 10 | hladina v hlubinách svých jásotem zazněla též. | I. 10 | γήθησεν δὲ βαθὺς πόντος ἁλὸς πολιῆς. |