Thérské vinařství
exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji
Thérská vína jsou slavná už řadu tisíciletí. Vzhled vinic a pěstování révy zde však svými zvláštnostmi nijak nezaostává za chutí i cenami vín, proto snad zasluhuje zvláštní zmínku.
Našinec je zvyklý na vyvazování révy, aby v té zimě, tmě a mokru, co u nás vládnou, vůbec něco vyrostlo, neshnilo, dokonce uzrálo, prostě aby k rostlinám mohlo sluníčko i vzduch. Na jihu je to samozřejmě jiné, problémem je spíše úpal a sucho. Na Kykladách se povšechně říká, že víno zraje větrem, tedy tím suchým a teplým. Na Théře ani není možné zavlažovat, podzemní voda sotva stačila lidem a zimní cisternová zvířatům. Vinaři zde však už velice dávno dokázali vyšlechtit révu rostoucí v opravdové poušti a naučili se ji pěstovat jinde nevídaným způsobem. V principu jde o to, jak révu přeškolit, aby napodobila metabolismus obvyklý spíše u sukulentů nebo pouštních epifytů typu tilandsie.
Výhonky, vyrůstající z nízkého kmene révy tradiční odrůdy Asyrtiko, se postupně zamotávají do klubka, které připomíná hnízdo, v němž se udržuje vlhkost a polostín. V noci nasaje rosu a vzdušnou vlhkost, ve dne zraje a pokouší se přežít. Často lidé taková hnízda révy dokonce zatěžují kameny k zemi, aby jimi tolik necloumal vítr. Plísně jim nehrozí jak díky podnebí, tak díky půdě, která připomíná spíš skládku škváry. Réva je to prý krajně odolná, dokáže ji poškodit leda sucho delší než 8 měsíců nebo nastydnutí, pokud by se teploty víc přiblížily k nule.
Kombinace tradiční odrůdy, sopečné půdy a sluneční lázně dává vzniknout neopakovatelným chutím. Místní červená vína zase připomínají něco mezi vinnu esencí, medem a rozpuštěným kovem. Jinou specialitou jsou přírodně sladká vína s přirozeně vysokým obsahem alkoholu, limitovaným jen schopností kvasinek přežít. Taková se mohla i v dávné minulosti bezpečně skladovat a vyvážet.
Pokračovat v souvislém čtení: Ostatní na Théře a v okolí
