Chóra Folegandru
Chóra Folegandru je malé městečko. Tak malé, že do nedávné doby tady autobus míval jediný plácek, na kterém se mohl otočit, na náměstí Pounta, nad okrajem tuze strmého útesu, vysokého v tomto místě asi 200 metrů, jinak musel Chóru objet. Teď už je trochu níž postavená autobusárna u nové silnice, protože hostů přibylo a chtějí se z vyhlídky nad útesem kochat. Je odtud vidět velká část ostrova, až k Ano Meria.
Staré jádro Chóry, tedy samozřejmě Kastro, je mimořádně útulné. I mimo ně je v městečku řada uliček a náměstíček, poskytujících stín a závětří, což jsou na tomto ostrově vzácné artikly.
Chóra Folegandru vyniká také počtem kostelů a hospod. Většina kostelů sice nepatří mezi výsostné památky byzantské architektury, přesto jsou ale pěkné, některé i hodně. Hospody jsou skvostné a ač nepatří k nejlevnějším, tak mnohé jsou dostupné, nevládne tu lakota jako na Íu nebo Mykonu, aspoň zatím.
Pokud nás nezadrží hospody pod stromy, můžeme se uličkami dostat až na druhou stranu Chóry, kde se dočkáme několika starých domů a dalšího výhledu na pobřeží. Z jihozápadního okraje novodobého městečka je dobře vidět strmý vrcholek bývalé akropole, vypínající se vysoko nad Chórou, ze které se ovšem zachovalo jen pár žalostných zdí. Ve svahu stojí velký pravoslavný kostel, Panagia Folegandrou. Cesta k němu ovšem vede ze začátku naší cesty, z vyhlídky u náměstí Pounta (Púda), vzhůru kolem vesele působícího seskupení moderních penzionů.
Mnohem víc fotek z Chóry je v oddílu alba.
Souvisle číst: Kastro
Zpátky na obsah kapitoly FOLEGANDROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
