Byzantský středověk
Raně byzantské kostely nebo jejich trosky potkáváme i v pustých horách. Některé z nich se v pozdějším středověku staly součástí klášterů, takže byly udržované. Např. Panagia Drosiani na Naxu, z 6. století. Někdy navazují na antické stavby, občas mají aspoň částečně zachované i baptistérium.
Specialitou jsou v 9. nebo 10. století ikonoklastické fresky, které nemohou zobrazovat lidské postavy, viz Ag. Kyriaki na Naxu.
I z dalších století byzantského středověku, totiž z 10. až 12., stojí v horách nebo olivových sadech mnoho malebných kostelíčků. Občas v nich jsou zachované fresky. V některých se našly antické památky, dokonce z archaické doby.
V některých větších vesnicích byly kostely průběžně přestavované, takže vznikly dost složitě strukturované stavby se starým jádrem.
V městečkách i v pustinách potkáme kláštery, malé a zapomenuté i velké a slavné.
Nápadné samozřejmě jsou pozdější byzantské kostely. A v naxijských horách se zase v 15. století rozhodli opevnit prastarý klášter Moni Fotodotis jako pohádkový hrad, uvnitř zůstal vestavěn mnohem starší kostel.
Potkáváme i řadu o kostelů, u kterých není jak poznat, ze které doby pocházejí, můžou být starokřesťanské, nebo třeba z obrozenecké doby.
Občas si nejsme jistí ani tím, zda to opravdu jsou kostely.
K pestrosti kykladského křesťanství patří taky skalní a jeskynní kostely, pravoslavná bohoslužba v přírodní jeskyni na malokykladské Iraklei i antická věštírna v klášterním kostele Ag. Georgios na Amorgu, fungující do roku 1958 Ag. Georgios na Amorgu, fungující do roku 1958
Na řadě míst jsou muzea věnovaná byzantským památkám, špičkové věci jsou ovšem v Byzantském muzeu v Athénách.
Souvisle číst: Latinský středověk a renesance
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
