Něco málo o Prodikovi

Prodikos z Keu je typický sofista, žil v 2. polovině 5. století před n. l. Je žákem samotného Prótagory – a mezi žáky Prodikovy prý patřili dokonce i tragik Eurípidés a sofista Ísokratés.

Sofisté představují velice kosmopolitní fenomén rané klasické doby. Pokud jsou vůbec vázaní na nějaké místo, tak na Athény, které jsou pomyslnou Mekkou jejich slávy. Proto pojednání typického sofisty patří k vyprávění o intelektuálním klimatu Athén té doby. V naší kapitole o Keu ho tedy pouze zmiňujeme jako místního rodáka.

Z Prodikových řečí se zachovaly zlomky spisu Hórai, odkud pochází například slavná metafora „Héraklés na rozcestí“, často pak omylem považovaná za prastaré mytické téma. Zabýval se také etickými problémy, zlomky jeho spisu O lidské přirozenosti svědčí o etickém a antropocentrickém přístupu, tedy mimo rámec předsokratovské přírodní filosofie. Název spisu je tedy poněkud zavádějící. Prý se zabýval také filologickými problémy.

Prodika, stejně jako další sofisty, tvrdě kritizoval Platón. Prodikos je mu přímo typem anti-filosofa a je karikovaný do podoby „nepřítele pravdy“. Přesto Platóna s Prodikem spojuje důvěra v sílu jazyka jako prostředku poznání, tedy v sílu logiky (dobově řečeno: dialektiky).

 Souvisle číst: KYTHNOS

 Zpátky na obsah kapitoly KEÓS (Kea, Tzia)

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY