Zjevení kykladských šamanů

 historka - stránka bez jednoznačného pokračování

Panagia na Kato Koufonisi v záři zapadajícího slunce. Pohled od přístaviště "Taverna". Ovce už jdou domů.

Keros z přístaviště "Taverna" na Kato Koufonisi. Lidová moudrost obyvatel Koufonisi praví, že Keros má siluetu ležící ženy, a že o letním slunovratu vychází měsíční úplněk z jejího lůna. Teď je ovšem září (2006), takže vychází severněji (víc vlevo).

Keros z přístaviště "Taverna" na Kato Koufonisi. Večer za úplňku.

V září 2006 jsme se s Marií nechali převést lodičkou Marigó na Kato Koufonisi. Po řádném prožití dne jsme čekali u maličkého mola, aby nás Marigó vzala zpátky na Pano Koufonisi, měla jet v osm večer. Byl pěkný podvečer, seděli jsme v přístávku sami, ani Marigó nebyla nikde vidět. Zešeřilo se, žárovka v „přístavu“ zrovna nesvítila, naproti nám temněla silueta Keru, slyšet bylo jenom šplouchání vln. Vlny byly docela velké, takže jsme měli strach, jestli pro nás Marigó vůbec přijede.

V devět večer začala být Marie netrpělivá a já uvažoval o návratu do jediné místní hospody. Pak se nad temným Kerem vyhoupl úplněk a brzy poté se ve tmě za námi ozvaly zvláštní zvuky i hlasy: píšťala, bubínky, pokřik a zpěv! Z nitra Kato Koufonisi se ze tmy vynořily tančící černé siluety a v měsíčním světle se ukázaly exoticky polooděné postavy velice snědých mladých lidí v bujarém reji. Někteří nesli i podivné předměty, připomínající starokykladské nebo nějaké šamanské standarty. Než jsem stačil uvážit, zda je v této situaci vhodné fotografovat, vynořila se z druhé strany odněkud z temných vln Marigó a všichni překotně nastupovali, my taky. Plná Marigó, která normálně jezdí rozvážně pomalu, vyrazila jako šipka, hnána vlnami a šamanským pokřikem směrem k Pano Koufonisi. Po kratičké – zato trochu divoké – plavbě jsme poněkud zamokření vystupovali v Ag. Georgiu, zatímco tlupa šamanů zmizela někam podél pobřeží.

Že by se v nitru ostrova Kato Koufonisi dosud skrývali Kyklaďané rané doby bronzové a svou mocí vyčarovali Marigó? Nebo tudy za úplňkové noci vyrážejí až z Keru na výlet do našeho třetího tisíciletí? Pravděpodobněji se bohužel jeví demytologizace: Parta athénských studentů si při kempování někde za hospodou hrála na revitalizaci dávné kultury Kyklad, na sluníčku ztmavli a teď se přes Pano Koufonisi vracejí do školy.

 Souvisle číst: Keros

 Zpátky na obsah podkapitoly Koufonisia

 Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY