Všední život Délu římské doby: Porovnání verzí
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města. | Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města. | ||
− | K nejděsivějšímu tématu nás přivádí drobné bronzové figurky otroků, vždyť většina toho bohatství Délu hellénistické a hlavně římské doby vzešla z přeprodeje lidí, které piráti unesli na různých pobřežích. Figurky jsou prý z římské doby, i když vypadají hodně archaicky. (Drsný velkoobchod s otroky na Délu už byl popsán v článku [[Italská agora, největší obchod s otroky]].) | + | K nejděsivějšímu tématu nás přivádí drobné bronzové figurky otroků, vždyť většina toho bohatství Délu hellénistické a hlavně římské doby vzešla z přeprodeje lidí, které piráti unesli na různých pobřežích. Figurky jsou prý z římské doby, i když vypadají hodně archaicky ([https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Small_bronze_Slaves_Museum_Delos_Zde0502286x.jpg foto]). (Drsný velkoobchod s otroky na Délu už byl popsán v článku [[Italská agora, největší obchod s otroky]].) |
Takže k radostem. Zachovaly se zde hrací kostky, a to jak přirozené, tedy opravdu kůstky, z jakých se také věštilo, tak a umělé. Za povšimnutí stojí, že ta větší červená kostka (s inv. číslem A 3985) asi nemá na protilehlých stranách součet 7, jak je u správné kostky zvykem. | Takže k radostem. Zachovaly se zde hrací kostky, a to jak přirozené, tedy opravdu kůstky, z jakých se také věštilo, tak a umělé. Za povšimnutí stojí, že ta větší červená kostka (s inv. číslem A 3985) asi nemá na protilehlých stranách součet 7, jak je u správné kostky zvykem. | ||
− | Dál můžeme vidět formu na výrobu umělých mušlí, což je další ilustrace ke vztahu přirozeného a umělého. Zdobení přirozených mušlí i výroba umělých mušlí z mramoru nebo fajánse je v Egeidě činností velice oblíbenou už od doby bronzové. V průběhu století roste kvantita a klesá kvalita, až k této sériové výrobě. | + | Dál můžeme vidět formu na výrobu umělých mušlí ([https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mold_shell_Roman_Museum_Delos_Delm028.jpg foto]), což je další ilustrace ke vztahu přirozeného a umělého. Zdobení přirozených mušlí i výroba umělých mušlí z mramoru nebo fajánse je v Egeidě činností velice oblíbenou už od doby bronzové. V průběhu století roste kvantita a klesá kvalita, až k této sériové výrobě. |
Mají tady i kompletní sporák, prostě kuchyňku, dokonce s replikou kredence, nádobí v něm je ovšem pravé. | Mají tady i kompletní sporák, prostě kuchyňku, dokonce s replikou kredence, nádobí v něm je ovšem pravé. | ||
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Končíme nejmodernější technikou, jakou muzeum disponuje, strojem nejasného určení. | Končíme nejmodernější technikou, jakou muzeum disponuje, strojem nejasného určení. | ||
− | Fotky jsou v oddílu | + | Fotky jsou v oddílu [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Delos#Everyday_Life_in_Roman_times alba]. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 22. 1. 2018, 19:38
zkorigováno, vložit fotky
Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města.
K nejděsivějšímu tématu nás přivádí drobné bronzové figurky otroků, vždyť většina toho bohatství Délu hellénistické a hlavně římské doby vzešla z přeprodeje lidí, které piráti unesli na různých pobřežích. Figurky jsou prý z římské doby, i když vypadají hodně archaicky (foto). (Drsný velkoobchod s otroky na Délu už byl popsán v článku Italská agora, největší obchod s otroky.)
Takže k radostem. Zachovaly se zde hrací kostky, a to jak přirozené, tedy opravdu kůstky, z jakých se také věštilo, tak a umělé. Za povšimnutí stojí, že ta větší červená kostka (s inv. číslem A 3985) asi nemá na protilehlých stranách součet 7, jak je u správné kostky zvykem.
Dál můžeme vidět formu na výrobu umělých mušlí (foto), což je další ilustrace ke vztahu přirozeného a umělého. Zdobení přirozených mušlí i výroba umělých mušlí z mramoru nebo fajánse je v Egeidě činností velice oblíbenou už od doby bronzové. V průběhu století roste kvantita a klesá kvalita, až k této sériové výrobě.
Mají tady i kompletní sporák, prostě kuchyňku, dokonce s replikou kredence, nádobí v něm je ovšem pravé.
Končíme nejmodernější technikou, jakou muzeum disponuje, strojem nejasného určení.
Fotky jsou v oddílu alba.
Souvisle číst: Nálezy z Délu mimo Délos Zpátky na obsah podkapitoly Muzeum na Délu
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY