Apollón a Hyakinthos: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | + | [[File:Hyakinthos on two swans, Tanagra 520-480 BC, Louvre MNB 545, Luv8905.jpg|thumb|right|[[commons: File:Hyakinthos on two swans, Tanagra 520-480 BC, Louvre MNB 545, Luv8905.jpg|Hyakinthos na dvou labutích, vypadá dost zásvětně. Polychromovaná drobná terakota, Tanagra, 520 až 480 před n. l., výška 10,3 cm. Louvre, MNB 545.]] ]] | |
V řecké podobě je Hyakinthos spartský princ a miláček Apollóna, který ho při házení diskem nechtěně zabil následkem úskoku Zefyrova, prostě jedna z nešťastných Apollónových lásek. Tento dórský kult by však mohl být přeznačením předřeckého typu cyklického božství obnovující se přírody – podobně, jako může být v pozdější antice Héraklés ne pouze poněkud násilným dórským hrdinou, ale hrdinou obecně civilizačním. Hyakinthos je Apollónovi samotnému v mnohém podobný. Na boiótské terakotě vystavované v Louvru však působí vyloženě zásvětně, sedí na labutích, podobně, jako když labutě odnášejí na zimu Apollóna z Delf, prý k jeho Hyperborejcům. | V řecké podobě je Hyakinthos spartský princ a miláček Apollóna, který ho při házení diskem nechtěně zabil následkem úskoku Zefyrova, prostě jedna z nešťastných Apollónových lásek. Tento dórský kult by však mohl být přeznačením předřeckého typu cyklického božství obnovující se přírody – podobně, jako může být v pozdější antice Héraklés ne pouze poněkud násilným dórským hrdinou, ale hrdinou obecně civilizačním. Hyakinthos je Apollónovi samotnému v mnohém podobný. Na boiótské terakotě vystavované v Louvru však působí vyloženě zásvětně, sedí na labutích, podobně, jako když labutě odnášejí na zimu Apollóna z Delf, prý k jeho Hyperborejcům. | ||
Verze z 18. 1. 2018, 18:37
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
V řecké podobě je Hyakinthos spartský princ a miláček Apollóna, který ho při házení diskem nechtěně zabil následkem úskoku Zefyrova, prostě jedna z nešťastných Apollónových lásek. Tento dórský kult by však mohl být přeznačením předřeckého typu cyklického božství obnovující se přírody – podobně, jako může být v pozdější antice Héraklés ne pouze poněkud násilným dórským hrdinou, ale hrdinou obecně civilizačním. Hyakinthos je Apollónovi samotnému v mnohém podobný. Na boiótské terakotě vystavované v Louvru však působí vyloženě zásvětně, sedí na labutích, podobně, jako když labutě odnášejí na zimu Apollóna z Delf, prý k jeho Hyperborejcům.
Možná to celé nějak souvisí taky s názvem délské svaté hory, i když tenhle nápad může být pouze výplodem přecitlivělých smyslů na krásném místě. Jméno té hory se ve staré době píše všelijak, třeba taky Kinthos.
Souvisle číst: v typickém případě buď zpátky na Svatá hora Kynthos, nebo Jeskyně, nebo dál na Divadelní čtvrť
Zpátky na obsah podkapitoly Na svatou horu, k jeskyni a divadlu
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
