Polotovary soch: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
   exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
 
   exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
  
  Stránka ve vývoji
+
[[File:Kouros 102554.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros 102554.jpg|Polotovar z lomu na sochu menšího kúra, Naxos, kolem 540 před n. l. Možná už začala sochařská práce na obličeji? Národní archeologické muzeum v Athénách]] ]]
 +
 
 +
[[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|right|384px|[[commons: File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|Kúros u Farangy na Naxu. Torzo polotovaru sochy, 570 před n. l., měří 5,5 metru.]] ]]
 +
 
 
Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například [[Kúros|kúros]], 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu.
 
Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například [[Kúros|kúros]], 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu.
  
 
Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku.
 
Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku.
 +
<br clear=all>
  
Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů (foto).
+
[[File:Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File:Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|Nedokončená kolosální socha v antickém mramorovém lomu u Apollonas na Naxu. Mramor, délka 10,5 m, pozdní 7. století před n. l.]] ]]
 +
 
 +
Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů.
 
<br clear=all>
 
<br clear=all>
 +
 +
  Zpátky na [[Archaické sochařství na Kykladách]]
  
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

Aktuální verze z 7. 1. 2018, 13:47

 exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování

Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například kúros, 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu.

Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku.

Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů.

 Zpátky na Archaické sochařství na Kykladách
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy:  POUŤ NA KYKLADY