Polotovary soch: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | + | [[File:Kouros 102554.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros 102554.jpg|Polotovar z lomu na sochu menšího kúra, Naxos, kolem 540 před n. l. Možná už začala sochařská práce na obličeji? Národní archeologické muzeum v Athénách]] ]] | |
| + | |||
| + | [[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|right|384px|[[commons: File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|Kúros u Farangy na Naxu. Torzo polotovaru sochy, 570 před n. l., měří 5,5 metru.]] ]] | ||
| + | |||
Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například [[Kúros|kúros]], 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu. | Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například [[Kúros|kúros]], 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu. | ||
Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku. | Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku. | ||
| + | <br clear=all> | ||
| − | Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů | + | [[File:Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File:Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|Nedokončená kolosální socha v antickém mramorovém lomu u Apollonas na Naxu. Mramor, délka 10,5 m, pozdní 7. století před n. l.]] ]] |
| + | |||
| + | Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| + | |||
| + | Zpátky na [[Archaické sochařství na Kykladách]] | ||
Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | ||
Aktuální verze z 7. 1. 2018, 13:47
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
Polotovary soch dělali kameníci v lomu. Stačilo objednat typ a velikost sochy, například kúros, 1 a půl metru (foto). Tato praxe svědčí o typologicky pojatých sochách, i když každý lom měl nejen specifický mramor, ale taky specifický styl práce pokud jde o detaily výtvarné stylizace. Po dopravě na cílové místo mohl sochař už jenom ubírat materiál a měl k tomu mnohdy jen nevelkou rezervu.
Polotovary velikých soch byly napřed vytvarovány a pak je teprve odlupovali z kamenného podloží, snad proto, aby se pohybovalo co nejmenší hmotou. To ovšem zvyšovalo riziko rozlomení sochy. Občas se dokonce až při odlupování zjistilo, že v kameni je vada. V takovém případě nechali polotovar sochy tam, kde byl, a tak, jak byl. Častěji docházelo k poškození při dopravě velikých vytvarovaných kamenů. Stěhování panáčku vážících desítky tun z podhorských lomů k moři nebylo v kamenitém a někdy i prudkém terénu snadné. Navíc je mramor poměrně křehký. V daném terénu by to byla výzva i pro moderní techniku.
Obří torza polotovarů archaických soch ležící v krajině jsou specialitou Kyklad, zvláště Naxu. Největší měří přes 10 metrů.
Zpátky na Archaické sochařství na Kykladách
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
