Památky kykladské pozdní doby bronzové: Porovnání verzí

Verze z 7. 1. 2018, 00:00

Kykladský džbán s malbou ptáků, 1700-1600 před n l., nalezený v hrobě v Mykénách. Archeologické muzeum v Mykénách

Výtvarné projevy mykénské kultury a jejích tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru).

Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko mínójské kultury v Mykénách samotných, totiž nálezy kykladských výrobků v nejméně jednom z hrobů, a to z přelomu střední a pozdní doby bronzové.

Zlato a drahé kamení

Zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu v Kamini na Naxu, 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Naxu. Zobrazení dítěte je v této době jediné v Egeidě.

Lev s hady a okřídlený gryfon, slonovina, plochá řezba v mykénském stylu, z Artemísia na Délu, 1400-1200 před n. l. Archeologické muzeum na Délu

A teď už o Achájcích usazených na Kykladách (a možná taky o starších kyklaďácích, kteří přijali achájskou kulturu).

Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází také řezby ze slonoviny .

Mužské figurky

Bronzová figurka muže ze svatyně ve Fylakopi, asi rané 12. století před n. l. Archeologické muzeum a Mélu.

Terakotová figurka muže ze Západní svatyně ve Fylakopi, asi rané 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Mélu.

Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu.

Ženské figurky

Ptačí bohyně“, jasný znak mykénské civilizace na Naxu pozdní doby bronzové. Archeologické muzeum na Naxu.

Paní z Fylakopi, vysoká 45 cm, asi 14. století před n. l. Archeologické muzeum na Mélu..

Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. ptačí bohyně, tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách.

Další terakoty

Terakotová figurka býka ze Západní svatyně ve Fylakopi, asi rané 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Mélu.

Vůz. Terakota ze Západní svatyně ve Fylakopi, asi rané 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Mélu.

Taky drobné terakoty býků i spřežení.

Keramické nádoby

Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos.

A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí rhyton, ale i všednější nádoby.

Slíbený zapadákov může být zastoupen alespoň hrníčkem.
Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu.

Pozdně mykénské keramické ptačí rhyton z Kamini na Naxu, 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Naxu.

Pozdně mykénská nádoba s vymalovanou chobotnicí, z mykénského města na Grottě v Naxijské Chóře, 12. století př. n. l. Archeologické muzeum na Naxu.

Pozdně mykénská nádoba z Kamini na Naxu. Třmínková nádoba z hrobu bojovníka, 12. století před n. l. Archeologické muzeum na Naxu.

 Souvisle číst: info Ptačí bohyně nebo rovnou Iónové a Dórové na Kykladách

 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY