Stratigrafie Fylakopi: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
[[Obsidián]] zajišťoval Mélu vyjímečné postavení od nejstarší doby, ale jasné doklady trvalé přítomnosti Kyklaďanů zde máme až z přelomu konce neolitu a začátku rané doby bronzové (viz info [[Periodizace kultur na Kykladách]]). | [[Obsidián]] zajišťoval Mélu vyjímečné postavení od nejstarší doby, ale jasné doklady trvalé přítomnosti Kyklaďanů zde máme až z přelomu konce neolitu a začátku rané doby bronzové (viz info [[Periodizace kultur na Kykladách]]). | ||
| − | Nejstarší vrstvy osídlení ve Fylakopi pochází z rané doby bronzové (EC I až EC II) a jsou ryze starokykladské (kultury Grotta-Pelos a Keros-Syros, případně Kastri). Tady se charakterizují jako pre-Phylakopi a proto-Phylakopi. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. Tady se charakterizují jako '''pre-Phylakopi''' a '''proto-Phylakopi'''. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. | + | Nejstarší vrstvy osídlení ve Fylakopi pochází z rané doby bronzové (EC I až EC II) a jsou ryze starokykladské (kultury Grotta-Pelos a Keros-Syros, případně Kastri). Tady se charakterizují jako pre-Phylakopi a proto-Phylakopi. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. Tady se charakterizují jako '''pre-Phylakopi''' a '''proto-Phylakopi'''. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. (Nálezy viz oddíl [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Milos#Early_Cycladic_cultures alba].) |
| − | V závěru rané doby bronzové (2300 až 2000 před n. l.) je zde už nějaký mínojský vliv, kultura je označovaná '''Phylakopi I'''. Každopádně se začínají objevovat také typy keramiky, které pokračují i v další epoše, jak to vidíme na exponátech v Archeologickém muzeu na Mélu (viz oddíl [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Milos#Early_or_Middle_Cycladic_pottery alba]) | + | V závěru rané doby bronzové (2300 až 2000 před n. l.) je zde už nějaký mínojský vliv, kultura je označovaná '''Phylakopi I'''. Každopádně se začínají objevovat také typy keramiky, které pokračují i v další epoše, jak to vidíme na exponátech v Archeologickém muzeu na Mélu. (Nálezy viz oddíl [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Milos#Early_or_Middle_Cycladic_pottery alba].) |
Ve střední době bronzové (2000 až 1700 před n. l.) mínojský vliv sílí, je to fáze '''Phylakopi II'''. (Nálezy viz oddíl [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Milos#Middle_Cycladic_.28Phylakopi_II.29 alba].) | Ve střední době bronzové (2000 až 1700 před n. l.) mínojský vliv sílí, je to fáze '''Phylakopi II'''. (Nálezy viz oddíl [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Milos#Middle_Cycladic_.28Phylakopi_II.29 alba].) | ||
Verze z 1. 1. 2018, 15:59
zkorigováno, vložit fotky
Obsidián zajišťoval Mélu vyjímečné postavení od nejstarší doby, ale jasné doklady trvalé přítomnosti Kyklaďanů zde máme až z přelomu konce neolitu a začátku rané doby bronzové (viz info Periodizace kultur na Kykladách).
Nejstarší vrstvy osídlení ve Fylakopi pochází z rané doby bronzové (EC I až EC II) a jsou ryze starokykladské (kultury Grotta-Pelos a Keros-Syros, případně Kastri). Tady se charakterizují jako pre-Phylakopi a proto-Phylakopi. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. Tady se charakterizují jako pre-Phylakopi a proto-Phylakopi. Bylu tu malé domy a památky kykladského stylu. (Nálezy viz oddíl alba.)
V závěru rané doby bronzové (2300 až 2000 před n. l.) je zde už nějaký mínojský vliv, kultura je označovaná Phylakopi I. Každopádně se začínají objevovat také typy keramiky, které pokračují i v další epoše, jak to vidíme na exponátech v Archeologickém muzeu na Mélu. (Nálezy viz oddíl alba.)
Ve střední době bronzové (2000 až 1700 před n. l.) mínojský vliv sílí, je to fáze Phylakopi II. (Nálezy viz oddíl alba.)
Začátkem pozdní doby bronzové (17. století před n. l.) mínojský vliv vrcholí, je to fáze Phylakopi III /1, neboli LC I (Pozdně kykladská doba I). Ve Fylakopi se objevují výstavnější domy, někdy i s freskami, které zřetelně ukazují na krétské motivy a techniky. Doprovází je také importy mínojské keramiky z Kréty. Fylakopi bylo buď pod silným krétským vlivem, nebo se stalo přímo jedním z mínojských sídel. Našly se zde i tabulky s lineárním písmem A. (Nálezy viz oddíl alba.)
Zdá se, že sídlo nějak přečkalo i obrovskou sopečnou erupci Théry kolem roku 1628 před n. l., byť po něm následuje chudší období. Možná je zachránila poloha na pahorku nad severním pobřežím ostrova.
Další fáze pozdní doby bronzové, tedy Phylakopi III /2 sem přináší nový vliv z řecké pevniny, achájskou civilizaci (15. a hlavně 14. století před n. l.).
Začátkem 13. století před n. l. to zde už vypadá na zcela achájské město, silně opevněné, skoro bez starších kykladských motivů (Phylakopi IV = Late Helladic III B–C). Byl zde odkryt také palác mykénského typu (megaron) a svatyně. Na konci doby bronzové bylo Fylakopi opuštěno. Achájská civilizace zkolabovala, nejen na Mélu. (Nálezy viz oddíl alba.)
Pozor:
Číselné údaje letopočtů se v různých zdrojích liší až o 150 let! Z velké části to je dáno potížemi při dataci výbuchu Théry, viz info Erupce Théry.
Souvisle číst: Archeologické muzeum na Mélu nebo Archeologický areál Fylakopi
Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
