Sifnijské pamětihodnosti mimo Sifnos: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[File: Mykmm201.jpg|thumb|left|[[commons: File:Mykmm201.jpg| Oslí váza v orientalizujícím stylu, patrně ze Sifnu, 700-650 před n. l. Archeologické muzeum na Mykonu.]]]] | [[File: Mykmm201.jpg|thumb|left|[[commons: File:Mykmm201.jpg| Oslí váza v orientalizujícím stylu, patrně ze Sifnu, 700-650 před n. l. Archeologické muzeum na Mykonu.]]]] | ||
− | [[File: 0007MAN-Herma.jpg|thumb|upright|[[commons: File:0007MAN-Herma.jpg|Ithyfalická hermovka Herma ze Sifnu, kolem 520 před n. l. Národní archeologické muzeum v Athénách, N 3728.]]]] | + | [[File: 0007MAN-Herma.jpg|thumb|246px|upright|[[commons: File:0007MAN-Herma.jpg|Ithyfalická hermovka Herma ze Sifnu, kolem 520 před n. l. Národní archeologické muzeum v Athénách, N 3728.]]]] |
Sifnijské výtvory se zatoulaly do světa zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodobého muzejnictví. | Sifnijské výtvory se zatoulaly do světa zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodobého muzejnictví. |
Aktuální verze z 30. 12. 2017, 19:53
Sifnijské výtvory se zatoulaly do světa zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodobého muzejnictví.
Pěknou ukázkou kykladské keramiky první poloviny 7. století před n. l. je například váza ze Sifnu (pokud ovšem není z Paru), vystavovaná v Archeologickém muzeu na Mykonu. Je na ní vymalovaný osel stojící mezi vysokou vegetací a geometrickými symboly.
Poněkud kuriózní je hermovka Herma ze Sifnu z řecké archaické doby, kterou vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách. Pro pozdější dobu nezvykle totiž zobrazuje boha jako ithyfalického, ve starší době jsou takováto zobrazení obvyklejší. Je z ostrovního mramoru, z doby kolem roku 520 před n. l.
Nejvýznamnější zachovanou sifnijskou památkou, a to nejen mimo ostrov, je ovšem pokladnice Sifnijských v Delfách. Hned se k ní dostaneme.
Souvisle číst: Pokladnice Sifnijských v Delfách
Zpátky na obsah kapitoly SIFNOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY