Zjevení kykladských šamanů: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
historka - stránka bez jednoznačného pokračování | historka - stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | |||
| − | + | zkorigováno, vložit fotku | |
| − | V devět večer začala být Marie netrpělivá a já uvažoval o návratu do jediné místní hospody. Pak se nad temným Kerem | + | V září 2006 jsme se s Marií nechali převést lodičkou Marigó na Kato Koufonisi. Po řádném prožití dne jsme čekali u maličkého mola, aby nás Marigó vzala zpátky na Pano Koufonisi, měla jet v osm večer. Byl pěkný podvečer, seděli jsme v přístávku sami, ani Marigó nebyla nikde vidět. Zešeřilo se, žárovka v „přístavu“ zrovna nesvítila, naproti nám temněla silueta Keru, slyšet bylo jenom šplouchání vln. Vlny byly docela velké, takže jsme měli strach, jestli pro nás Marigó vůbec přijede. |
| + | |||
| + | V devět večer začala být Marie netrpělivá a já uvažoval o návratu do jediné místní hospody. Pak se nad temným Kerem vyhoupl úplněk a brzy poté se ve tmě za námi ozvaly zvláštní zvuky i hlasy: píšťala, bubínky, pokřik a zpěv! Z nitra Kato Koufonisi se ze tmy vynořily tančící černé siluety a v měsíčním světle se ukázaly exoticky polooděné postavy velice snědých mladých lidí v bujarém reji. Někteří nesli i podivné předměty, připomínající starokykladské nebo nějaké šamanské standarty. Než jsem stačil uvážit, zda je v této situaci vhodné fotografovat, vynořila se z druhé strany odněkud z temných vln Marigó a všichni překotně nastupovali, my taky. Plná Marigó, která normálně jezdí rozvážně pomalu, vyrazila jako šipka, hnána vlnami a šamanským pokřikem směrem k [[Pano Koufonisi]]. Po kratičké – zato trochu divoké – plavbě jsme poněkud zamokření vystupovali v [[Ag. Georgios na Koufonisi|Ag. Georgiu]], zatímco tlupa šamanů zmizela někam podél pobřeží. | ||
Že by se v nitru ostrova Kato Koufonisi dosud skrývali Kyklaďané rané doby bronzové a svou mocí vyčarovali Marigó? Nebo tudy za úplňkové noci vyrážejí až z Keru na výlet do našeho třetího tisíciletí? Pravděpodobněji se bohužel jeví demytologizace: Parta athénských studentů si při kempování někde za hospodou hrála na revitalizaci dávné kultury Kyklad, na sluníčku ztmavli a teď se přes Pano Koufonisi vracejí do školy. | Že by se v nitru ostrova Kato Koufonisi dosud skrývali Kyklaďané rané doby bronzové a svou mocí vyčarovali Marigó? Nebo tudy za úplňkové noci vyrážejí až z Keru na výlet do našeho třetího tisíciletí? Pravděpodobněji se bohužel jeví demytologizace: Parta athénských studentů si při kempování někde za hospodou hrála na revitalizaci dávné kultury Kyklad, na sluníčku ztmavli a teď se přes Pano Koufonisi vracejí do školy. | ||
| + | <br clear=all> | ||
| − | + | Souvisle číst: [[Keros|'''Keros''']] | |
| − | |||
| − | |||
| − | [[ | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Koufonisia]] |
| − | [[ | + | Zpátky na obsah kapitoly [[MALÉ KYKLADY]] |
| − | [[ | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Verze z 27. 12. 2017, 18:15
historka - stránka bez jednoznačného pokračování
zkorigováno, vložit fotku
V září 2006 jsme se s Marií nechali převést lodičkou Marigó na Kato Koufonisi. Po řádném prožití dne jsme čekali u maličkého mola, aby nás Marigó vzala zpátky na Pano Koufonisi, měla jet v osm večer. Byl pěkný podvečer, seděli jsme v přístávku sami, ani Marigó nebyla nikde vidět. Zešeřilo se, žárovka v „přístavu“ zrovna nesvítila, naproti nám temněla silueta Keru, slyšet bylo jenom šplouchání vln. Vlny byly docela velké, takže jsme měli strach, jestli pro nás Marigó vůbec přijede.
V devět večer začala být Marie netrpělivá a já uvažoval o návratu do jediné místní hospody. Pak se nad temným Kerem vyhoupl úplněk a brzy poté se ve tmě za námi ozvaly zvláštní zvuky i hlasy: píšťala, bubínky, pokřik a zpěv! Z nitra Kato Koufonisi se ze tmy vynořily tančící černé siluety a v měsíčním světle se ukázaly exoticky polooděné postavy velice snědých mladých lidí v bujarém reji. Někteří nesli i podivné předměty, připomínající starokykladské nebo nějaké šamanské standarty. Než jsem stačil uvážit, zda je v této situaci vhodné fotografovat, vynořila se z druhé strany odněkud z temných vln Marigó a všichni překotně nastupovali, my taky. Plná Marigó, která normálně jezdí rozvážně pomalu, vyrazila jako šipka, hnána vlnami a šamanským pokřikem směrem k Pano Koufonisi. Po kratičké – zato trochu divoké – plavbě jsme poněkud zamokření vystupovali v Ag. Georgiu, zatímco tlupa šamanů zmizela někam podél pobřeží.
Že by se v nitru ostrova Kato Koufonisi dosud skrývali Kyklaďané rané doby bronzové a svou mocí vyčarovali Marigó? Nebo tudy za úplňkové noci vyrážejí až z Keru na výlet do našeho třetího tisíciletí? Pravděpodobněji se bohužel jeví demytologizace: Parta athénských studentů si při kempování někde za hospodou hrála na revitalizaci dávné kultury Kyklad, na sluníčku ztmavli a teď se přes Pano Koufonisi vracejí do školy.
Souvisle číst: Keros
Zpátky na obsah podkapitoly Koufonisia
Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
