Památky kykladské pozdní doby bronzové: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Výtvarné projevy mykénské kultury a jejich tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky n…“) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | + | zkorigováno, vložit fotky | |
− | Výtvarné projevy mykénské kultury a jejich tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko | + | Výtvarné projevy mykénské kultury a jejich tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko mínójské kultury v Mykénách samotných, totiž nálezy kykladských výrobků v nejméně jednom z hrobů, a to z přelomu střední a pozdní doby bronzové. A teď už o Achájcích usazených na Kykladách (a možná taky o starších kyklaďácích, kteří přijali achájskou kulturu). |
− | Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky | + | Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází slonovinové řezby. |
− | Bronzové figurky mužů měli na Mélu | + | Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu. Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. ptačí bohyně (viz info [[Ptačí bohyně]]), tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách. Taky drobné terakoty býků i spřežení. |
− | Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos | + | Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí rhyton (viz info Rhyton), ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen tímto hrníčkem. Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 26. 12. 2017, 12:38
zkorigováno, vložit fotky
Výtvarné projevy mykénské kultury a jejich tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko mínójské kultury v Mykénách samotných, totiž nálezy kykladských výrobků v nejméně jednom z hrobů, a to z přelomu střední a pozdní doby bronzové. A teď už o Achájcích usazených na Kykladách (a možná taky o starších kyklaďácích, kteří přijali achájskou kulturu).
Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází slonovinové řezby.
Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu. Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. ptačí bohyně (viz info Ptačí bohyně), tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách. Taky drobné terakoty býků i spřežení.
Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí rhyton (viz info Rhyton), ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen tímto hrníčkem. Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu.
Souvisle číst: info Ptačí bohyně nebo rovnou Iónové a Dórové na Kykladách
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY