Kerateion: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 5: Řádka 5:
 
„[Pythagorás] na Délu vskutku vzdával úctu jen u oltáře Apollóna, Dárce života, který stojí za oltářem z rohů, protože se na něj kladly jen pšenice, ječmen a koláče, a to bez použití ohně, ne však obětní zvíře, jak praví Aristoteles v Ústavě délské (fr. 489 Rose).“
 
„[Pythagorás] na Délu vskutku vzdával úctu jen u oltáře Apollóna, Dárce života, který stojí za oltářem z rohů, protože se na něj kladly jen pšenice, ječmen a koláče, a to bez použití ohně, ne však obětní zvíře, jak praví Aristoteles v Ústavě délské (fr. 489 Rose).“
  
Ten „oltář z rohů“ je snad tzv. Keraton nebo Kerateion, nacházející se přibližně v půli cesty mezi Domem Naxijských a Artemidiným chrámem. Tomuto vyprávění Diogena Laertia ovšem není radno příliš důvěřovat. Odkazované Aristotelovo dílo, z větší části ztracené, nejspíš dokládá jenom obětní pravidla, týkající se tohoto oltáře, ne Pythagorovy oběti na Délu.
+
Ten „oltář z rohů“ je snad tzv. Keratón nebo Kerateion, nacházející se přibližně v půli cesty mezi Domem Naxijských a Artemidiným chrámem. Tomuto vyprávění Diogena Laertia ovšem není radno příliš důvěřovat. Odkazované Aristotelovo dílo, z větší části ztracené, nejspíš dokládá jenom obětní pravidla, týkající se tohoto oltáře, ne Pythagorovy oběti na Délu.
  
 
Jako Dárce života (''genetór'') je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii ''Ión'' (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem.
 
Jako Dárce života (''genetór'') je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii ''Ión'' (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem.

Verze z 16. 4. 2017, 11:42

 Stránka ve vývoji

Aristotelés psal v Ústavě délské o nekrvavých a nezápalných obětech u oltáře Apollóna Dárce života, který měl být někde mezi Domem Naxijských a Artemísiem. Bohužel se nám zachoval jenom úryvek, který je součásti legendy o Pythagorovi, jak ji vypráví Diogenés Laertios (VIII, 13):

„[Pythagorás] na Délu vskutku vzdával úctu jen u oltáře Apollóna, Dárce života, který stojí za oltářem z rohů, protože se na něj kladly jen pšenice, ječmen a koláče, a to bez použití ohně, ne však obětní zvíře, jak praví Aristoteles v Ústavě délské (fr. 489 Rose).“

Ten „oltář z rohů“ je snad tzv. Keratón nebo Kerateion, nacházející se přibližně v půli cesty mezi Domem Naxijských a Artemidiným chrámem. Tomuto vyprávění Diogena Laertia ovšem není radno příliš důvěřovat. Odkazované Aristotelovo dílo, z větší části ztracené, nejspíš dokládá jenom obětní pravidla, týkající se tohoto oltáře, ne Pythagorovy oběti na Délu.

Jako Dárce života (genetór) je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii Ión (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem.

Zajímavější snad je, že právě na toto místo situuje antická tradice Théseus obřadní tanec po vítezství na Krétě (viz Plútarchos, Théseus 21).

 Souvisle číst: Dódekatheon a další stavby za Artemísiem

Posvátnou cestou

DÉLOS

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady