Kerateion: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Aristotelés psal v ''Ústavě délské'' o nekrvavých a nezápalných obětech u oltáře Apollóna Dárce života, který měl b…“) |
|||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Jako Dárce života (''genetór'') je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii ''Ión'' (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem. | Jako Dárce života (''genetór'') je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii ''Ión'' (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem. | ||
| + | |||
| + | Zajímavější snad je, že právě na toto místo situuje antická tradice Théseus obřadní tanec po vítezství na Krétě(viz [[Plútarchos, Théseus 21]]). | ||
<br /> | <br /> | ||
| Řádka 21: | Řádka 23: | ||
[[Kategorie:Kerateion (Délos)]] | [[Kategorie:Kerateion (Délos)]] | ||
[[Kategorie:Apollón]] | [[Kategorie:Apollón]] | ||
| + | [[Kategorie:Théseus]] | ||
| + | [[Kategorie:Plútarchos]] | ||
[[Kategorie:Aristotelés]] | [[Kategorie:Aristotelés]] | ||
[[Kategorie:Diogenés Laertios]] | [[Kategorie:Diogenés Laertios]] | ||
[[Kategorie:Pythagorás]] | [[Kategorie:Pythagorás]] | ||
Verze z 15. 4. 2017, 18:21
Stránka ve vývoji
Aristotelés psal v Ústavě délské o nekrvavých a nezápalných obětech u oltáře Apollóna Dárce života, který měl být někde mezi Domem Naxijských a Artemísiem. Bohužel se nám zachoval jenom úryvek, který je součásti legendy o Pythagorovi, jak ji vypráví Diogenés Laertios (VIII, 13):
„[Pythagorás] na Délu vskutku vzdával úctu jen u oltáře Apollóna, Dárce života, který stojí za oltářem z rohů, protože se na něj kladly jen pšenice, ječmen a koláče, a to bez použití ohně, ne však obětní zvíře, jak praví Aristoteles v Ústavě délské (fr. 489 Rose).“
Ten „oltář z rohů“ je snad tzv. Keraton nebo Kerateion, nacházející se přibližně v půli cesty mezi Domem Naxijských a Artemidiným chrámem. Tomuto vyprávění Diogena Laertia ovšem není radno příliš důvěřovat. Odkazované Aristotelovo dílo, z větší části ztracené, nejspíš dokládá jenom obětní pravidla, týkající se tohoto oltáře, ne Pythagorovy oběti na Délu.
Jako Dárce života (genetór) je Apollón jmenován i v Eurípidově tragédii Ión (136), častěji je toto epiteton spojováno s Diem.
Zajímavější snad je, že právě na toto místo situuje antická tradice Théseus obřadní tanec po vítezství na Krétě(viz Plútarchos, Théseus 21).
Souvisle číst: Dódekatheon a další stavby za Artemísiem
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
