Paros, historie: Porovnání verzí

Verze z 8. 4. 2017, 11:07

 Stránka se připravuje

Na Paru byl ctěn Dionýsos a bohyně Démétér, což samo o sobě svědčí o úrodnosti ostrova. Chrámy zde však měla také Athéna a Artemis – a samozřejmě Apollón a pak též Asklépios. V době řecké antiky je Paros osídlen Ióny. Z lidí potkáme na ostrově především básníka Archilocha, jednoho z nejvýznamnějších lyriků archaické doby, viz info Archilochos a exkurz Archilochos, básník života. Paros je ovšem slavný také svým mramorem, takže není divu, že zde působila hodně významná sochařská škola, viz info Parská sochařská škola. Asi v 1. polovině 4. století před n. l. tu žil matematik Thymaridás, který se zabýval prvočísly a lineárními rovnicemi.

Parští úspěšně kolonizovali i poměrně vzdálená pobřeží, založili města na Thasu, na Bosporu, později také Hvar na Jadranu. Zvláště boje o ostrov Thasos blízko thráckého pobřeží byly velice urputné, šlo o naleziště zlata.

Odvěkým konkurentem Paru byl sousední ostrov Naxos. Koncem archaické doby byl Paros na Naxu asi nějakým způsobem závislý. Na rozdíl od Naxu se Paros stal spojencem Peršanů, dokonce na jejich straně bojoval. Ubránil se i athénskému obležení! Po porážce Peršanů však byl začleněný do Athénského („Délského“) námořního spolku. Athéňané ovlivňovali jeho politiku, nicméně Paros zůstal velice bohatý. Podřízenost vůči Naxu se zopakovala ve středověku, v rámci vévodství Archipelagu. (Vesnice Lefkes na Paru i s okolím úředně spadala pod Naxos až do roku 2010!)

V nové době se Parští podíleli na osvobozeneckém povstání roku 1821 a od roku 1832 je ostrov definitivně součástí nového řeckého státu. V ústraní zde dožila i hrdinka povstání Madó Mavrogenous a je tady také pohřbena.

 Pokračovat v souvislém čtení: info Archilochos, info Parská sochařská škola, info Parský mramor, nebo rovnou Parikia

PAROS