Obří socha u Apollonas: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Blízko severního konce ostrova je na pobřeží ves Apollonas, původně rybářská a hlavně zelinářská, teď navíc obklopen…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 4. 4. 2017, 19:11

 Stránka ve vývoji

Blízko severního konce ostrova je na pobřeží ves Apollonas, původně rybářská a hlavně zelinářská, teď navíc obklopená pensiony. (V Chóře se často řeší otázka, zda nejlepší fazolové lusky jsou odtud nebo z Kinidaru.) Doveze nás tam autobus. Prostě až na konečnou, po horské silnici napříč ostrovem. Nebo spíš těsně před konečnou, k soše. Obří torzo archaické sochy je totiž kousek nad Apollonas, Apollonas samotné je dnes přímořské letovisko. Je to vyhlídková jízda, zvláště pro lidi, kterým se v nepřetržitých zatáčkách nedělá špatně. Taky by se dalo vystoupit už v Koronidě, zvané též Komiaki, a sejít skoro 600 metrů výšky dolů k moři po chodníčcích, po cestě je tam i mykénská hrobka.

Od vsi směrem k horám se kdysi táhnul posvátný okrsek Apollónův, podle něhož se oblast dodnes jmenuje, postaru nejspíš Apollónia. Byly tu ovšem taky mramorové lomy a u jednoho z nich zůstalo na památku torzo vskutku obří archaické sochy. Leží tam polotovar sochy, dlouhý 10,5 metru! A nejen dlouhý, leč tak patřičně široký, protože tohle není kúros, nýbrž mnohem robustnější muž. Odhaduju to na 30 až 40 tun mramoru v jednom kuse. Vysochali to tu v pozdním 7. století před n. l. Když však měli tenhle polotovar pro obří sochu boha hotový a začali ho posunovat, zjistili, že má v zádech šlíru. Tak ho nechali v lomu. Už před ním ze sousedství vyndali velikou sochu, jen o málo menší. O kousek výš jsou další antické lomy, ale žádný kus sochy v nich nezůstal.

Socha je to skutečně impozantní. Ale co že to vlastně je? Na místě samém se postupně vystřídaly cedulky: Kúros, Apollón, Zeus, Dionýsos. Kúros to však není z mnoha důvodů, navíc má plnovous a ruce vztažené dopředu, nejspíš ani neměl být nahý. A vousatý Apollón by byl podobnou kuriozitou, jakou jsou vousaté bohyně nebo později světice. Plnovous je jednoznačný. Zeus, ba dokonce i Poseidón, by připadali v úvahu. Avšak poloha rukou i oblečení mluví pro Dionýsa. Ten měl navíc na Naxu velice tradiční a slavnou svatyni v Yria, i když socha mohla být dělaná taky na export.

Pokud by to byl Dionýsos, byla by to jeho asi nejstarší socha. To je možná trochu problém. Stojí za to si torzo z Apollonas porovnat s patrně nejstarší spolehlivě identifikovanou sochou Dionýsa, která je sice jenom v přibližně životní velikosti a je o něco mladší (6. století před n. l.), ale proporčně docela podobná. Vystavují ji v Národním archeologickém muzeu v Athénách, N 3074. Ten z Apollonas by ovšem byl mnohem větší a o něco archaičtější.

Nevíme, zda výraz obličeje torza už nějak předjímá kýžený výsledek, nebo je dílem náhody.

Vidíme tady i detaily antické lomařské práce a sochu si můžeme prohlížet ze všech stran. Je tu taky výhled na Apollonas.

Mnohem víc fotek je v albu. [[1]]

 Souvisle číst: Apollónas

Dál naxijskými horami a za horami

NAXOS

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady