Památky kykladské pozdní doby bronzové: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | + | [[File:Myken M 091012.jpg|thumb|right|384px|[[commons: File:Myken M 091012.jpg|Kykladský džbán s malbou ptáků, 1700-1600 před n l., nalezený v hrobě v Mykénách. Archeologické muzeum v Mykénách]] ]] | |
Výtvarné projevy mykénské kultury a jejích tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). | Výtvarné projevy mykénské kultury a jejích tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru). | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází také řezby ze slonoviny . | Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází také řezby ze slonoviny . | ||
− | Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu | + | Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu. |
− | Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí [[Rhyton|rhyton]] , ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen | + | Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. [[Ptačí bohyně|ptačí bohyně]], tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách. Taky drobné terakoty býků i spřežení. |
+ | |||
+ | Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí [[Rhyton|rhyton]], ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen alespoň hrníčkem. Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 6. 1. 2018, 22:16
Výtvarné projevy mykénské kultury a jejích tzv. submykénských dozvuků potkáváme po achájské kolonizaci Kyklad prakticky na všech ostrovech, nejbohatší jsou na Mélu a na Naxu, ale k vidění bývají překvapivě i v naprostých zapadákovech. Snadné šíření tohoto stylu mohlo být podpořené taky tím, že sama mykénská kultura má četné synkretické rysy a snadno aglomeruje s jinými (také na Krétě, na pobřeží Malé Asie, na Kypru).
Před ukázkami achájských výrobků na Kykladách chci upozornit taky na předchozí vliv kykladsko mínójské kultury v Mykénách samotných, totiž nálezy kykladských výrobků v nejméně jednom z hrobů, a to z přelomu střední a pozdní doby bronzové.
A teď už o Achájcích usazených na Kykladách (a možná taky o starších kyklaďácích, kteří přijali achájskou kulturu).
Začneme zlatem, drahými kameny a slonovinou. Ze svatyně na Mélu pochází zlatá maska drobné figurky. Z Naxu zase tvarované zlaté plíšky a polodrahokamy z dětského hrobu a zlaté plíšky, slonovina a polodrahokamové „razítko“, s drobným reliéfem obětujícího aristokrata. Polodrahokamů bylo dost i na Mélu. Z posvátného Délu pochází také řezby ze slonoviny .
Bronzové figurky mužů měli na Mélu. Nejen bronzové, taky terakotové. Mužskou hlavičku máme i na Naxu.
Z Mélu jsou i typicky mykénské ženské figurky. Tzv. ptačí bohyně, tak typické pro mykénskou kulturu, jsou leckde na Kykladách. Taky drobné terakoty býků i spřežení.
Přehled nádob začneme džbánem, který je spíš mykénským importem na Délos. A teď už opravdu nádobí kykladských achájců. Za ukázku stojí ptačí rhyton, ale i všednější nádoby. Slíbený zapadákov může být zastoupen alespoň hrníčkem. Vysoké ambice naopak dosvědčuje naxijská dílna produkující nádoby z kaolínu, snad něco jako fajáns nebo cosi blízkého porcelánu.
Souvisle číst: Iónové a Dórové na Kykladách
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY