Archeologie: Dámy, kúros a pes: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování Už kolem roku 1700 navštívil Anafi francouzský cestovatel Joseph Pitton de Tournefort a ve své…“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| + | [[File:Kouros, 510-500 BC, Anafi, BM Sculpture B475, 143048.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros, 510-500 BC, Anafi, BM Sculpture B475, 143048.jpg| Kúros z Anafi, 510 až 490 před n. l., Britské muzeum, BM Sculpture B475]] ]] | ||
| + | [[File:Dog fragment stele 460 BC, NAMA 3205 102613.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Dog fragment stele 460 BC, NAMA 3205 102613.jpg| Pes z fragmentu pohřební stély, Anafi, 460 před n. l., NM Athény]] ]] | ||
Už kolem roku 1700 navštívil Anafi francouzský cestovatel Joseph Pitton de Tournefort a ve svém popisu nešetřil nadšením. Přesto i v obsáhlých kompendiích o starokykladské kultuře chybí o tomto ostrově většinou alespoň zmínka. Pravda, není velký a je hodně odlehlý, avšak důvod této lakuny vědění je jiný: Nikdy se tu nekopalo, Anafi je archeologicky vzato panenská půda! Skoro všechny nálezy pocházejí jenom z toho, co stálo nebo leželo na povrchu. To je možná i důvod, proč nic nevíme o přítomnosti starokykladské kultury. | Už kolem roku 1700 navštívil Anafi francouzský cestovatel Joseph Pitton de Tournefort a ve svém popisu nešetřil nadšením. Přesto i v obsáhlých kompendiích o starokykladské kultuře chybí o tomto ostrově většinou alespoň zmínka. Pravda, není velký a je hodně odlehlý, avšak důvod této lakuny vědění je jiný: Nikdy se tu nekopalo, Anafi je archeologicky vzato panenská půda! Skoro všechny nálezy pocházejí jenom z toho, co stálo nebo leželo na povrchu. To je možná i důvod, proč nic nevíme o přítomnosti starokykladské kultury. | ||
Verze z 2. 12. 2017, 20:25
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
Už kolem roku 1700 navštívil Anafi francouzský cestovatel Joseph Pitton de Tournefort a ve svém popisu nešetřil nadšením. Přesto i v obsáhlých kompendiích o starokykladské kultuře chybí o tomto ostrově většinou alespoň zmínka. Pravda, není velký a je hodně odlehlý, avšak důvod této lakuny vědění je jiný: Nikdy se tu nekopalo, Anafi je archeologicky vzato panenská půda! Skoro všechny nálezy pocházejí jenom z toho, co stálo nebo leželo na povrchu. To je možná i důvod, proč nic nevíme o přítomnosti starokykladské kultury.
Patrně první prospekci zde provedli Rusové snad v dvacátých až padesátých letech 19. století a odvezli několik soch z římské doby, které od roku 1863 vystavují v Ermitáži. Jsou to vesměs sochy žen v róbách, v životní velikosti. Britové nezaostali za Rusy o mnoho, takže roku 1864 pořídilo Britské muzeum pozdně archaického kúra z Anafi, nazývaného v Londýně Strangford Apollo, protože pochází ze sbírky Percy Smythe, 8. vikomta of Strangford, který byl synem britského velvyslance v Petěrburku a pak sám diplomatem a učencem v Konstantinopoli. Na Národní archeologické muzeum v Athénách zbyl reliéf psa z torza raně klasické pohřební stély. (Potkal jsem i odlehčenou verzi této historie: Rusové si odvezli sochy hojně oděných žen tuctové kvality, lord nahatého kluka reprezentativního typu – a pro Athény zbyl pes bez pána, i když klasický.)
Souvisle číst: exkurz Archeologie: Dámy, kúros a pes nebo rovnou na Přístav Ag. Nikolaos
Zpátky na obsah kapitoly ANAFI
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Kyklady
