Archeologie: Dámy, kúros a pes
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
Už kolem roku 1700 navštívil Anafi francouzský cestovatel Joseph Pitton de Tournefort a ve svém popisu nešetřil nadšením. Přesto i v obsáhlých kompendiích o starokykladské kultuře chybí o tomto ostrově většinou alespoň zmínka. Pravda, není velký a je hodně odlehlý, avšak důvod této lakuny vědění je jiný: Nikdy se tu nekopalo, Anafi je archeologicky vzato panenská půda! Skoro všechny nálezy pocházejí jenom z toho, co stálo nebo leželo na povrchu. To je možná i důvod, proč nic nevíme o přítomnosti starokykladské kultury.
Patrně první prospekci zde provedli Rusové snad v dvacátých až padesátých letech 19. století a odvezli několik soch z římské doby, které od roku 1863 vystavují v Ermitáži. Jsou to vesměs sochy žen v róbách, v životní velikosti. Britové nezaostali za Rusy o mnoho, takže roku 1864 pořídilo Britské muzeum pozdně archaického kúra z Anafi, nazývaného v Londýně Strangford Apollo, protože pochází ze sbírky Percy Smythe, 8. vikomta of Strangford, který byl synem britského velvyslance v Petěrburku a pak sám diplomatem a učencem v Konstantinopoli. Na Národní archeologické muzeum v Athénách zbyl reliéf psa z torza raně klasické pohřební stély. (Potkal jsem i odlehčenou verzi této historie: Rusové si odvezli sochy hojně oděných žen tuctové kvality, lord nahatého kluka reprezentativního typu – a pro Athény zbyl pes bez pána, i když klasický.)
Souvisle číst: Přístav Ag. Nikolaos
Zpátky na obsah kapitoly ANAFI
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
