Kykladská fauna: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
[[File:Dolphin, southeast coast of Naxos, 144212x.jpg|thumb|right|384px|[[commons: File:Dolphin, southeast coast of Naxos, 144212x.jpg| Skákající delfín časně z rána]] ]]
 
[[File:Dolphin, southeast coast of Naxos, 144212x.jpg|thumb|right|384px|[[commons: File:Dolphin, southeast coast of Naxos, 144212x.jpg| Skákající delfín časně z rána]] ]]
 
[[File:Dragon at Delos 102223.jpg|thumb|rightt|384px|[[commons: File:Dragon at Delos 102223.jpg| Gekon jako dráček]] ]]
 
[[File:Dragon at Delos 102223.jpg|thumb|rightt|384px|[[commons: File:Dragon at Delos 102223.jpg| Gekon jako dráček]] ]]
Kykladská fauna je většinou malá (viz info [[Insulární efekty]]) a přiznejme si, že také nepříliš početná. Rozličné poddruhy miniaturních slonů (foto) nedožily antických časů, podobně ani mediteránní jelen. Po příchodu lidí fauny rychle ubylo, postupně bylo vyžráno vše možné i nemožné. Vysazen tu byl kamzík, až na výjimky nepřežil. Domácí kozy zde žijí polodivoce a často připomínají spíše zvířata volné přírody. Viz také info [[Domácí zvířectvo Kyklad]].
+
Kykladská fauna je většinou malá (viz info [[Insulární efekty]]) a přiznejme si, že také nepříliš početná. Rozličné poddruhy miniaturních slonů nedožily antických časů, podobně ani mediteránní jelen. Po příchodu lidí fauny rychle ubylo, postupně bylo vyžráno vše možné i nemožné. Vysazen tu byl kamzík, až na výjimky nepřežil. Domácí kozy zde žijí polodivoce a často připomínají spíše zvířata volné přírody, leč místy se uchovaly populace divokých koz, "kri kri". Viz také info [[Domácí zvířectvo Kyklad]].
  
 
Nutno ovšem zmínit milé mořské tvory, kteří se objevují i v mýtech, delfíny. Ještě je lze místy potkat a pozorovat jejich dovádění. Staří lidé vyprávějí zkazky o tom, že když si děti hrály v zálivu, hlídali je delfíni. Z dobře dostupných míst ovšem delfíny vytlačil hluk civilizace a rychlost nových lodí, které už nedoprovázejí.
 
Nutno ovšem zmínit milé mořské tvory, kteří se objevují i v mýtech, delfíny. Ještě je lze místy potkat a pozorovat jejich dovádění. Staří lidé vyprávějí zkazky o tom, že když si děti hrály v zálivu, hlídali je delfíni. Z dobře dostupných míst ovšem delfíny vytlačil hluk civilizace a rychlost nových lodí, které už nedoprovázejí.
Řádka 9: Řádka 9:
 
Mořské i horské ptactvo je zastoupeno celkem hojně: pelikáni (místy ochočení), různé druhy orlů, sokoli, supi. Myslivci už skoro vyhubili koroptve a křepelky. V městečku početně převládají vrabci, na horských silničkách chocholouši. Koncem etésie se objeví hejna táhnoucích vlaštovek, které zde chvíli odpočívají.
 
Mořské i horské ptactvo je zastoupeno celkem hojně: pelikáni (místy ochočení), různé druhy orlů, sokoli, supi. Myslivci už skoro vyhubili koroptve a křepelky. V městečku početně převládají vrabci, na horských silničkách chocholouši. Koncem etésie se objeví hejna táhnoucích vlaštovek, které zde chvíli odpočívají.
  
Všude je bezpočet ještěrek a různí gekoni; malí gekonci občas roztomile běhají po zdech pensionů a po kempech. Macatější druhy vypadají jako malý dráček. V podhůří se dají potkat různobarevné želvy malé i větší, opravdu veliké (karety) žijí v moři. Méně zábavné jsou – aspoň pro mě – rozličné zmije, zcela běžně růžkatá (''vipera ammodytes'', řecky ''ochiá''), místy i ''macrovipera schweizeri'' (což je prý nejmenší druh rodu velezmije, přesto budící respekt, dříve považovaný za ostrovní verzi zmije levantské). Pak mnohé štíhlovky, které jsou značně dlouhé (třeba štíhlovka kaspická, ''dolichophis'' / ''coluber caspius''), různé druhy užovek, neškodní hroznýšci a řada dalších hadů. Jen vzácně se tu potká obrovská bojga ''malpolon'' (''coluber'') ''insignitus fuscus'', hojnější je na pevnině. Podobně i menší noční bojga skvrnovka kočičí (''telescopus falax''), dlouhá jen kolem 1 metru.
+
Všude je bezpočet ještěrek a různí gekoni; malí gekonci občas roztomile běhají po zdech pensionů a po kempech. Macatější druhy vypadají jako malý dráček. V podhůří se dají potkat různobarevné želvy malé i větší, opravdu veliké (karety) žijí v moři. Méně zábavné jsou – aspoň pro mě – rozličné zmije, zcela běžně růžkatá (''Vipera ammodytes'', řecky ''ochiá''), místy i ''Macrovipera schweizeri'' (což je prý nejmenší druh rodu velezmije, přesto budící respekt, dříve považovaný za ostrovní verzi zmije levantské). Pak mnohé štíhlovky, které jsou značně dlouhé (třeba štíhlovka kaspická, ''Dolichophis'' / ''Coluber caspius''), různé druhy užovek, neškodní hroznýšci a řada dalších hadů. Jen vzácně se tu potká obrovská bojga ''Malpolon'' (''Coluber'') ''insignitus fuscus'', hojnější je na pevnině. Podobně i menší noční bojga skvrnovka kočičí (''telescopus falax''), dlouhá jen kolem 1 metru.
  
O sladkovodních rybách asi zbytečno mluvit, byť by se snad nějaké našly, zato mořských je bezpočet druhů, i když ne tak mnoho na kusy, protože moře je tady moc čisté (tzv. oligotrofní, připomíná spíš pstruhovou bystřinu než eutrofní kapří rybník). V rané době bronzové byl významný lov tuňáků. Žraloci zde nejsou obávaní, spíš na ně lákají lepší rybí restaurace, když je vystaví v obřím chlaďáku. Respekt zde budí spíše murény, naštěstí jsou častěji k vidění jen v rybářských sítích na břehu. Předmětem lovu jsou taky chobotnice (malé a neškodné), které pak nutno umlátit a osušit na sluníčku, i lecjaká havěť. Lahůdku představují langusty. Děti i dospělí dloubají na skalkách ve vodě jedlé mušle. Sbírají se mořské houby – ne k jídlu, ale na mytí. Tradiční býval lov perel, z něhož vzešla i metafora schopnosti ponoru do hloubky: „jako délský potápěč“ (viz článek [[Délský potápěč]]).
+
O sladkovodních rybách asi zbytečno mluvit, byť by se snad nějaké našly, zato mořských je bezpočet druhů, i když ne tak mnoho na kusy, protože moře je tady moc čisté (tzv. oligotrofní, připomíná spíš pstruhovou bystřinu než eutrofní kapří rybník). V rané době bronzové byl významný lov tuňáků. Žraloci zde nejsou obávaní, spíš na ně lákají lepší rybí restaurace, když je vystaví v obřím chlaďáku. Respekt zde budí spíše murény, naštěstí jsou častěji k vidění jen v rybářských sítích na břehu. Předmětem lovu jsou taky chobotnice (malé a neškodné), které pak nutno umlátit a osušit na sluníčku, i lecjaká havěť. Lahůdku představují langusty. Děti i dospělí dloubají na skalkách ve vodě jedlé mušle. Sbírají se mořské houby – ne k jídlu, ale na mytí. Tradiční býval lov perel, z něhož vzešla i metafora schopnosti ponoru do hloubky: „jako [[Délský potápěč|délský potápěč]].
  
 
Vzácností horských bystřin jsou sladkovodní krabi. Paros se chlubí „údolím motýlů“, což je na větrných Kykladách opravdu kuriozita. Lze potkat i rozličné pavouky a velké jedovaté stonožky, zvláště v jeskyních. Naprostou zvláštností jsou jeskynní kobylky na Naxu: tvor prosluněných luk, obvykle charakteristického tvaru, podle něhož každý pozná luční kobylku, ve své jeskynní verzi kobylku vůbec nijak nepřipomíná, spíš velkého pavouka.
 
Vzácností horských bystřin jsou sladkovodní krabi. Paros se chlubí „údolím motýlů“, což je na větrných Kykladách opravdu kuriozita. Lze potkat i rozličné pavouky a velké jedovaté stonožky, zvláště v jeskyních. Naprostou zvláštností jsou jeskynní kobylky na Naxu: tvor prosluněných luk, obvykle charakteristického tvaru, podle něhož každý pozná luční kobylku, ve své jeskynní verzi kobylku vůbec nijak nepřipomíná, spíš velkého pavouka.
 +
<br clear=all>
  
 
   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Domácí zvířectvo Kyklad]] - nebo na info [[Insulární efekty]].
 
   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Domácí zvířectvo Kyklad]] - nebo na info [[Insulární efekty]].

Aktuální verze z 6. 3. 2018, 09:37

 info - Stránka bez jednoznačného pokračování

Kykladská fauna je většinou malá (viz info Insulární efekty) a přiznejme si, že také nepříliš početná. Rozličné poddruhy miniaturních slonů nedožily antických časů, podobně ani mediteránní jelen. Po příchodu lidí fauny rychle ubylo, postupně bylo vyžráno vše možné i nemožné. Vysazen tu byl kamzík, až na výjimky nepřežil. Domácí kozy zde žijí polodivoce a často připomínají spíše zvířata volné přírody, leč místy se uchovaly populace divokých koz, "kri kri". Viz také info Domácí zvířectvo Kyklad.

Nutno ovšem zmínit milé mořské tvory, kteří se objevují i v mýtech, delfíny. Ještě je lze místy potkat a pozorovat jejich dovádění. Staří lidé vyprávějí zkazky o tom, že když si děti hrály v zálivu, hlídali je delfíni. Z dobře dostupných míst ovšem delfíny vytlačil hluk civilizace a rychlost nových lodí, které už nedoprovázejí.

Mořské i horské ptactvo je zastoupeno celkem hojně: pelikáni (místy ochočení), různé druhy orlů, sokoli, supi. Myslivci už skoro vyhubili koroptve a křepelky. V městečku početně převládají vrabci, na horských silničkách chocholouši. Koncem etésie se objeví hejna táhnoucích vlaštovek, které zde chvíli odpočívají.

Všude je bezpočet ještěrek a různí gekoni; malí gekonci občas roztomile běhají po zdech pensionů a po kempech. Macatější druhy vypadají jako malý dráček. V podhůří se dají potkat různobarevné želvy malé i větší, opravdu veliké (karety) žijí v moři. Méně zábavné jsou – aspoň pro mě – rozličné zmije, zcela běžně růžkatá (Vipera ammodytes, řecky ochiá), místy i Macrovipera schweizeri (což je prý nejmenší druh rodu velezmije, přesto budící respekt, dříve považovaný za ostrovní verzi zmije levantské). Pak mnohé štíhlovky, které jsou značně dlouhé (třeba štíhlovka kaspická, Dolichophis / Coluber caspius), různé druhy užovek, neškodní hroznýšci a řada dalších hadů. Jen vzácně se tu potká obrovská bojga Malpolon (Coluber) insignitus fuscus, hojnější je na pevnině. Podobně i menší noční bojga skvrnovka kočičí (telescopus falax), dlouhá jen kolem 1 metru.

O sladkovodních rybách asi zbytečno mluvit, byť by se snad nějaké našly, zato mořských je bezpočet druhů, i když ne tak mnoho na kusy, protože moře je tady moc čisté (tzv. oligotrofní, připomíná spíš pstruhovou bystřinu než eutrofní kapří rybník). V rané době bronzové byl významný lov tuňáků. Žraloci zde nejsou obávaní, spíš na ně lákají lepší rybí restaurace, když je vystaví v obřím chlaďáku. Respekt zde budí spíše murény, naštěstí jsou častěji k vidění jen v rybářských sítích na břehu. Předmětem lovu jsou taky chobotnice (malé a neškodné), které pak nutno umlátit a osušit na sluníčku, i lecjaká havěť. Lahůdku představují langusty. Děti i dospělí dloubají na skalkách ve vodě jedlé mušle. Sbírají se mořské houby – ne k jídlu, ale na mytí. Tradiční býval lov perel, z něhož vzešla i metafora schopnosti ponoru do hloubky: „jako délský potápěč“.

Vzácností horských bystřin jsou sladkovodní krabi. Paros se chlubí „údolím motýlů“, což je na větrných Kykladách opravdu kuriozita. Lze potkat i rozličné pavouky a velké jedovaté stonožky, zvláště v jeskyních. Naprostou zvláštností jsou jeskynní kobylky na Naxu: tvor prosluněných luk, obvykle charakteristického tvaru, podle něhož každý pozná luční kobylku, ve své jeskynní verzi kobylku vůbec nijak nepřipomíná, spíš velkého pavouka.

 Zpátky na Ostrovy v kruhu nebo dál na info Domácí zvířectvo Kyklad - nebo na info Insulární efekty.
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH