Jeskyně Zás, remytologizace: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | exkurz - | + | exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování |
| − | |||
| − | + | [[File:Cave Zas Naxz22.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cave Zas Naxz22.jpg|V jeskyni Zás.]] ]] | |
| − | + | [[File:Cave_Zas_060704.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cave_Zas_060704.jpg|Vpravo za vchodem do jeskyně.]] ]] | |
| − | + | [[File:Cave Zas view Naxz20.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cave Zas view Naxz20.jpg|Výhled ze vchodu jeskyně Zás.]] ]] | |
| − | + | Jeskyně Zás je místo zvláštní. Dokonce i jeden velice racionální učenec tam měl zcela vážně dojem, že slyší někde vzadu a v hloubce oddechovat obrovskou nestvůru, a nemyslel to jen jako přirovnání. Jiný racionální učenec po delší prospekci prohlásil: „Ti kykladští bohové jsou nějací zvláštní! Nerozumím jim a nechci s nimi nic mít.“ | |
| − | + | Před vchodem je pod malým převisem dobré místo k odpočinku a nám zbývá ještě přemítání o tom, kdo všechno vlastně byl v této jeskyni uctíván. Ze jména hory i jeskyně je jasné, že podle Řeků Zeus, i když pod jménem Zás. Zrovna tak lze obecně tušit, že snad v každé jeskyni je ctěna také Země, řecky Gaia. Asi to nebude tak jednoduché, že by tady Země (Gaia) zrodila svého božského syna jménem Zeus (Zás), to by neodpovídalo přinejmenším obecně řeckým představám o vztazích mezi bohy. Diovou matkou je přece Rhea, podle Hésioda je Gaia jeho babičkou, což ovšem není jediná verze. | |
| − | + | Když se Diovo zrození uctívá v jeskyni Psychro na Krétě, tak jde právě o tajný porod bohyně Rhey, která tím skrývá Dia před jeho závistivým otcem Kronem. Na Naxu se na Rheu nějak pozapomnělo. Po pravdě řečeno je ovšem i ten krétský Zeus dost svérázný, proto se odlišuje přídomkem Krétagenés. A na Naxu má Zeus dokonce zvláštní jméno, Zás, takže lze očekávat i další zvláštnosti. Vzhledem k obrovskému stáří se můžeme domnívat, že původní předloha bude od obvyklé řecké podoby ještě vzdálenější než Zeus Krétagenés. Nějaký bůh se pro Naxos možná narodil v této jeskyni a z vrcholu hory vládne ostrovu a jeho okolí. Mezi jeho božskou matkou a Zemí se tu asi moc nerozlišovalo, prostě Velká Matka boží, jak si ji později naxijští křesťané našli i v Panně Marii. Až potud to je snad rozumná úvaha. | |
| − | + | Pokud však pod vlivem velkolepého výhledu od jeskyně popustíme uzdu myšlenkám a na chvíli zapomeneme na akademické vychování, zkusíme se ptát dál. Třeba po Diově otci. Otec prý bývá nejistý, v případě Dia je jím ve standardní řecké mytologii Kronos. Tady se o něm mlčí. Nápadné také je, že Diovi zde patří hora a její okolí, ale většina ostrova se častěji obrací spíše k Apollónovi, Dionýsovi a nějakým podobám dávné bohyně plodnosti. Dionýsos má na Naxu kromě [[Dionýsova svatyně v Yria|svatyně v Yria]] také svoji ([[Jeskyně Dionýsova vychování|jeskyni]]). Člověka málem napadne, zda se v hoře Zás nerodí spíše Diův syn, tedy Dionýsos. Takto řečeno to je nejspíš pitomost, nicméně není vůbec jednoznačné, že se v jeskyni Zás narodil Zeus, nebo – opatrněji –, že se zde jenom narodil. Možná zde také plodí, a to se Zemí nebo zemitě prezentovanou bohyní. Možná jsme také na místě sakrální božské svatby. Protože jsme v oblasti dohadů o velice dávných mýtech, nemusí platit ani žádné logické nebo morální omezení, takže bůh tu může plodit a taky se rodit jako mladý bůh, možná to pak Řekové na Naxu rozdělili mezi Dia a Dionýsa, možná jsme na místě božské recyklace silami Země, kdo ví. Pro ilustraci, že takovéto dohady snad nejsou jenom produktem úpalu z cesty, lze odkázat na verzi mýtu o posvátné svatbě mezi Diem a Zemí u Ferekýda ze Syru, kde je Zeus také nazývaný Zás: viz [[Božská svatba]]. | |
| − | + | Aby byli turisté uchráněni před podobnými úvahami (a nenarušovala se tím konsistence školních pouček), byla koncem 20. století vyvinuta další verze pochopení jeskyně, kterou lze potkat v průvodcích: Jeskyně Diova vychování! | |
| + | <br clear=all> | ||
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Souvisle číst: v typickém případě [[Cesta na svatou horu]] |
| + | |||
| + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]] | ||
| + | |||
| + | Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]] | ||
| + | |||
| + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] | ||
| Řádka 29: | Řádka 35: | ||
[[Kategorie:Hésiodos]] | [[Kategorie:Hésiodos]] | ||
[[Kategorie:Exkurzy]] | [[Kategorie:Exkurzy]] | ||
| + | [[Kategorie:Kréta]] | ||
| + | [[Kategorie:Psychro (Kréta)]] | ||
Aktuální verze z 9. 7. 2021, 14:13
exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování
Jeskyně Zás je místo zvláštní. Dokonce i jeden velice racionální učenec tam měl zcela vážně dojem, že slyší někde vzadu a v hloubce oddechovat obrovskou nestvůru, a nemyslel to jen jako přirovnání. Jiný racionální učenec po delší prospekci prohlásil: „Ti kykladští bohové jsou nějací zvláštní! Nerozumím jim a nechci s nimi nic mít.“
Před vchodem je pod malým převisem dobré místo k odpočinku a nám zbývá ještě přemítání o tom, kdo všechno vlastně byl v této jeskyni uctíván. Ze jména hory i jeskyně je jasné, že podle Řeků Zeus, i když pod jménem Zás. Zrovna tak lze obecně tušit, že snad v každé jeskyni je ctěna také Země, řecky Gaia. Asi to nebude tak jednoduché, že by tady Země (Gaia) zrodila svého božského syna jménem Zeus (Zás), to by neodpovídalo přinejmenším obecně řeckým představám o vztazích mezi bohy. Diovou matkou je přece Rhea, podle Hésioda je Gaia jeho babičkou, což ovšem není jediná verze.
Když se Diovo zrození uctívá v jeskyni Psychro na Krétě, tak jde právě o tajný porod bohyně Rhey, která tím skrývá Dia před jeho závistivým otcem Kronem. Na Naxu se na Rheu nějak pozapomnělo. Po pravdě řečeno je ovšem i ten krétský Zeus dost svérázný, proto se odlišuje přídomkem Krétagenés. A na Naxu má Zeus dokonce zvláštní jméno, Zás, takže lze očekávat i další zvláštnosti. Vzhledem k obrovskému stáří se můžeme domnívat, že původní předloha bude od obvyklé řecké podoby ještě vzdálenější než Zeus Krétagenés. Nějaký bůh se pro Naxos možná narodil v této jeskyni a z vrcholu hory vládne ostrovu a jeho okolí. Mezi jeho božskou matkou a Zemí se tu asi moc nerozlišovalo, prostě Velká Matka boží, jak si ji později naxijští křesťané našli i v Panně Marii. Až potud to je snad rozumná úvaha.
Pokud však pod vlivem velkolepého výhledu od jeskyně popustíme uzdu myšlenkám a na chvíli zapomeneme na akademické vychování, zkusíme se ptát dál. Třeba po Diově otci. Otec prý bývá nejistý, v případě Dia je jím ve standardní řecké mytologii Kronos. Tady se o něm mlčí. Nápadné také je, že Diovi zde patří hora a její okolí, ale většina ostrova se častěji obrací spíše k Apollónovi, Dionýsovi a nějakým podobám dávné bohyně plodnosti. Dionýsos má na Naxu kromě svatyně v Yria také svoji (jeskyni). Člověka málem napadne, zda se v hoře Zás nerodí spíše Diův syn, tedy Dionýsos. Takto řečeno to je nejspíš pitomost, nicméně není vůbec jednoznačné, že se v jeskyni Zás narodil Zeus, nebo – opatrněji –, že se zde jenom narodil. Možná zde také plodí, a to se Zemí nebo zemitě prezentovanou bohyní. Možná jsme také na místě sakrální božské svatby. Protože jsme v oblasti dohadů o velice dávných mýtech, nemusí platit ani žádné logické nebo morální omezení, takže bůh tu může plodit a taky se rodit jako mladý bůh, možná to pak Řekové na Naxu rozdělili mezi Dia a Dionýsa, možná jsme na místě božské recyklace silami Země, kdo ví. Pro ilustraci, že takovéto dohady snad nejsou jenom produktem úpalu z cesty, lze odkázat na verzi mýtu o posvátné svatbě mezi Diem a Zemí u Ferekýda ze Syru, kde je Zeus také nazývaný Zás: viz Božská svatba.
Aby byli turisté uchráněni před podobnými úvahami (a nenarušovala se tím konsistence školních pouček), byla koncem 20. století vyvinuta další verze pochopení jeskyně, kterou lze potkat v průvodcích: Jeskyně Diova vychování!
Souvisle číst: v typickém případě Cesta na svatou horu
Zpátky na obsah podkapitoly Filoti pod horami a svatá hora Zás
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
