Mínoa (Amorgos): Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Nad přístavem Katapola je návrší – vysoké 246 metrů – s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. K rozsáhlé…“)
 
(→‎Stavby z helénistické a římské doby)
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
  Stránka ve vývoji
+
== Minoa ==
  
−
Nad přístavem Katapola je návrší – vysoké 246 metrů – s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. K rozsáhlému archeologickému areálu vede značený chodníček, ale dá se sem přijít i jinými cestami. Je to nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu. Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo a poblíž další zajímavosti.
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, general view 084983.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, general view 084983.jpg|Archeologický areál Minoa na Amorgu.]] ]]
  
−
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Buď se mínojské artefakty někam ztratily, nebo antičtí Řekové označovali slovem „mínojské“ cokoli tuze starého, třeba i starokykladská sídla. Pokud by platila druhá verze, mělo by to zajímavé následky také pro výklad situace na Délu. Jenže klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínojci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Asi to bude spíš tak, že mínojská invaze na Kyklady se pořádně ujala jenom na některých ostrovech (Théra, Mélos, malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínojci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, general view 084984.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, general view 084984.jpg|Archeologický areál Minoa na Amorgu.]] ]]
  
−
Hned blízko za vchodem do opevněné oblasti pahorku Mínóa nás vítá brána z helénistické doby, tedy spíš její zbytky, ale pěkné (foto). Z téže doby pocházejí i základy Apollónova chrámu (foto). Od nich je vidět mohutná zeď z římské doby, v dálce Chóra a hory nad ní. Z druhé strany té velké pozdně antické zdi je cosi nejspíš helenistického, z nápadně dobře opracovaných velkých kamenů.
+
[[File:Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|Malé lapidárium před vchodem do areálu.]] ]]
  
−
Protože tady uspořádání není dáno vrstvami naplavenin ale způsobem osídlování kopce, jen místy také stavěním pozdějších staveb na předchozích, je zde časové pořadí z větší části přímo opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře. Když při stoupání obcházíme návrší, uvidíme dlouhou neolitickou obrannou zeď, klesající na severozápad k moři. Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují starokykladskou vrstvu, mají v něčem podobné libosti.
+
Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu (i když nejhezčí je [[Arkesiné]]). Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.
  
−
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
+
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech ([[THÉRA (Santorini)|Théra]], [[MÉLOS (Milos)|Mélos]], malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
 +
<br clear=all>
  
−
Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou]]
+
== Brána ==
  
−
  Pokračovat v souvislém čtení: [[Kovaios – Lidovka]]
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|Vstupní brána z hellénistické doby.]] ]]
  
−
[[AMORGOS]]
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|Zbytky brány a schodiště.]] ]]
 +
 
 +
Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Byla postavená koncem 4. století před n. l. a sloužila do doby kolem roku 100 před n. l. V reálu bránu raději opatrně obejdeme.
 +
 
 +
Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře.
 +
 
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Apollónův chrám ==
 +
 
 +
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|Apollónův chrám z helénisické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|Apollónův chrám.]] ]]
 +
 
 +
Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. Časově jsme zatím mezi pozdním 4. a 2. stoletím před n. l.
 +
 
 +
Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby, asi z konce 3. století před n. l. V okolí jsou zbytky areálu z geometrické doby.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Stopy po starším městě ==
 +
 
 +
[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|thumb|right|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.
 +
 
 +
 
 +
Minoa byla kolonií založenou z ostrova Samu. Tady působil např. Simónidés (Seimónidés) z Amorgu, někdy uváděný také jako „ze Samu“, mistrný skladatel sborové lyriky v době kolem poloviny 7. století před n. l. (neplést s jeho jmenovcem z [[KEÓS (Kea, Tzia)|Keu)]].
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Geometrická doba ==
 +
 
 +
[[File:Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084969.jpg|thumb|left|[[commons: File: Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084969.jpg|Nejspíš val z řecké geometrické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|thumb|right|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|Dlouhý val z řecké geometrické doby, 10. až 8. století před n. l.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084961.jpg|thumb|left|[[commons: File: Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084961.jpg|Kus zdi z geometrické doby. Nebo starší?]] ]]
 +
 
 +
[[File:Minoa on Amorgos, probably Geometric age building, 180459.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa on Amorgos, probably Geometric age building, 180459.jpg|Základy stavby z geometrické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|thumb|left|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|Dávné zdi dnes slouží především kozám. Nějak je přitahuje starokykladské místo nad nimi.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg|thumb|right|[[commons: File: Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg|Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.
 +
 
 +
 
 +
Shora vidíme i dlouhý obranný val postavený v téže době, klesající na sever až severozápad k moři.
 +
 
 +
 
 +
Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují nejstarší vrstvy, v něčem mají podobné zalíbení se starými Kyklaďáky. K jejich svatyni můžeme vystoupat přímo nahoru mezi skálami, nebo pozvolněji cestou kdysi vytesanou ve skále a teprve pak nahoru.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Starokykladská svatyně ==
 +
 
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century, 18M1863.jpg|thumb|left|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century, 18M1863.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:In vincinity of the Early cycladic shrine in Minoa on Amorgos, 18M1869.jpg|thumb|left|[[commons: File: In vincinity of the Early cycladic shrine in Minoa on Amorgos, 18M1869.jpg|V blízkosti prastaré svatyně.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091321.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091321.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
 +
 
 +
 
 +
Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Stavby z helénistické a římské doby ==
 +
 
 +
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|thumb|left|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby. Snad gymnasion.]] ]]
 +
 
 +
Minoa prý byla osídlená do 4. století n. l. Když sestupujeme západní stranou kopce, vidíme mnoho ruin z římské doby a místy i pečlivěji stavěné zdi z helénistické doby.
 +
 
 +
Mezi tím vším vyniká helénistické gymnasion hned blízko vchodu do areálu a k němu přilehlá impozantní cisterna z římské doby.
 +
 
 +
Řadu staveb, jejichž existence písemně doložená (Dionýsův chrám, divadlo, agora, stoa), se nepodařilo najít.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Nálezy z místa ==
 +
 
 +
[[File:Marble palmette, 530-500 BC, AM Amorgos, 180360.jpg|thumb|left|[[commons: File: Marble palmette, 530-500 BC, AM Amorgos, 180360.jpg|Mramorová palmeta, 530 až 500 před n. l.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Palmette, marble, 470-460 BC, AM Amorgos, 180366.jpg|thumb|right|[[commons: File: Palmette, marble, 470-460 BC, AM Amorgos, 180366.jpg|Mramorová palmeta z Paru, 470-460 před n. l.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Torso of Kore, marble, 510-500 BC, AM Amorgos, 180358.jpg|thumb|left|[[commons: File: Torso of Kore, marble, 510-500 BC, AM Amorgos, 180358.jpg|Fargment koré, 510 až 500 před n. l.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Zatím uvádím jenom nálezy, které vystavuje muzeum v Chóře Amorgu.
 +
 
 +
 
 +
Tu krásnou velkou palmetu prý nalezl ležet na povrchu pan E. Despotidis, hlídač areálu. Je to výtečná práce sochařské dílny na Paru, 470-460 před n. l., z tamního mramoru.
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
 
 +
Víc fotek z celého areálu je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou albu].
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
  Pokračovat v souvislém čtení: [[Kovaios – Lidovka|Kovaios (stará lidová architektura) a sestup do Katapole]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[AMORGOS]]
 +
 
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
 
[[Kategorie:Mínoa (Amorgos)]]
 
[[Kategorie:Mínoa (Amorgos)]]
 +
[[Kategorie:Simónidés z Amorgu]]

Aktuální verze z 12. 3. 2019, 22:52

Minoa

Archeologický areál Minoa na Amorgu.
Archeologický areál Minoa na Amorgu.
Malé lapidárium před vchodem do areálu.

Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu (i když nejhezčí je Arkesiné). Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.

Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech (Théra, Mélos, malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.

Brána

Vstupní brána z hellénistické doby.
Zbytky brány a schodiště.

Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Byla postavená koncem 4. století před n. l. a sloužila do doby kolem roku 100 před n. l. V reálu bránu raději opatrně obejdeme.

Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře.


Apollónův chrám

Apollónův chrám z helénisické doby.
Apollónův chrám.

Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. Časově jsme zatím mezi pozdním 4. a 2. stoletím před n. l.

Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby, asi z konce 3. století před n. l. V okolí jsou zbytky areálu z geometrické doby.

Stopy po starším městě

Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.


Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.


Minoa byla kolonií založenou z ostrova Samu. Tady působil např. Simónidés (Seimónidés) z Amorgu, někdy uváděný také jako „ze Samu“, mistrný skladatel sborové lyriky v době kolem poloviny 7. století před n. l. (neplést s jeho jmenovcem z Keu).

Geometrická doba

Nejspíš val z řecké geometrické doby.
Dlouhý val z řecké geometrické doby, 10. až 8. století před n. l.
Kus zdi z geometrické doby. Nebo starší?
Základy stavby z geometrické doby.
Dávné zdi dnes slouží především kozám. Nějak je přitahuje starokykladské místo nad nimi.
Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.


Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.


Shora vidíme i dlouhý obranný val postavený v téže době, klesající na sever až severozápad k moři.


Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují nejstarší vrstvy, v něčem mají podobné zalíbení se starými Kyklaďáky. K jejich svatyni můžeme vystoupat přímo nahoru mezi skálami, nebo pozvolněji cestou kdysi vytesanou ve skále a teprve pak nahoru.

Starokykladská svatyně

Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.
Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.
V blízkosti prastaré svatyně.
Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.


Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.


Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.

Stavby z helénistické a římské doby

Hellénistické a římské stavby.
Hellénistické a římské stavby. Snad gymnasion.

Minoa prý byla osídlená do 4. století n. l. Když sestupujeme západní stranou kopce, vidíme mnoho ruin z římské doby a místy i pečlivěji stavěné zdi z helénistické doby.

Mezi tím vším vyniká helénistické gymnasion hned blízko vchodu do areálu a k němu přilehlá impozantní cisterna z římské doby.

Řadu staveb, jejichž existence písemně doložená (Dionýsův chrám, divadlo, agora, stoa), se nepodařilo najít.

Nálezy z místa

Mramorová palmeta, 530 až 500 před n. l.
Mramorová palmeta z Paru, 470-460 před n. l.
Fargment koré, 510 až 500 před n. l.


Zatím uvádím jenom nálezy, které vystavuje muzeum v Chóře Amorgu.


Tu krásnou velkou palmetu prý nalezl ležet na povrchu pan E. Despotidis, hlídač areálu. Je to výtečná práce sochařské dílny na Paru, 470-460 před n. l., z tamního mramoru.




Víc fotek z celého areálu je v albu. 

 Pokračovat v souvislém čtení: Kovaios (stará lidová architektura) a sestup do Katapole

 Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
Citováno z „http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Mínoa_(Amorgos)&oldid=13834“